Stalo se: 18. prosince 2018
Včera večer lehla nečekaně Regionova. Měl jsem noční, dovezl jsem vlak, zaparkoval Žraloka pro kolegu, a na ráno vyfasoval 810 s přívěšákem. Retro jak prase, opravdu nic jiného nebylo. Padesát let stará sestava.
Vstal jsem radši o 15 minut dřív, protože ten přívěsný vozík nejde zatopit dopředu. Docela mrzlo. Na 810 svítila sdružená porucha, problikávalo dobíjení. V knížce oprav napsáno, že to s tím jezdí už dlouho, takže si kontrolky radši moc nevšímám. Stáhnu sestavu do peronu, průvodčí nikde, lidé už čekají, nevěřícně pohledy.
První ťukání na okýnko, paní tak 70 roků:
“Já bych se chtěla zeptat, jede to do Pardubic?”
“Dobrý ráno, ano, bohužel nic lepšího momentálně nemáme, je to narychlo.” odpovídám.
“No, že je to hodně starý.”
“To máte pravdu, je to možná starší než vy. Čtyrycet roků letos a funguje na jedničku!”
Taktně sem zamlčel, že to nějak na ho*no maže, páč je nízkej tlak od olejovýho čerpadla, je fest vyběhaný. Bába se narovnala jak pružina, usmívá se, potěšena lichotkou nastupuje do alespoň vytopeného vlaku. A mazaně zamlčela, že ji je o třicet víc. Ženská, no. 😀
Další jdou mlaďáci, tleměj se, když viděj tu hrůzu. Největší kapuce jak Kenny ze South Parku, s kšiltovkou, prej:
“Hej kámo, co to jako je, ty vole?”
“Kluci, ahoj, je tam teplo, akorát je problém, možná budete naštvaný…” povídám.
Zvědavý pohledy…
“No, nejde wifi.” říkám.
Se tleměj, hoch s bejzbolkou a kšiltem dozadu:
“Díky kámo, žes nás upozornil.”
Dorazil vlakvedoucí a hned ve dveřích místo pozdravu:
“Ty pí*o, to je sestava, retro jízda, ostuda hned od rána.”
Abych ho uklidnil a dodal mu odvahu, říkám:
“Možná ani nedojedem, nějak blbě to maže.”
“Ještě že jedou za jízdný od Babiše jen za 2 koruny, to se holt nedá udělat velká paráda.”
Dovezl jsem to na konečnou se dvěma minutama zpoždění. Pyšnej nejsem, bohužel asi ANO, líp nebude……
Pecka… 🙂