Jak jsem se (zatím) nestal YouTuberem + video

Vizuální proměna blogu na aktuální vzhled, a obecně všeho kolem téhle stránky, je práce šikovného admina, který – stejně jako já – nechce být vidět. Na začátku léta mi nabídl pomocný prst a po pár týdnech už řešil kompletně provoz webu. Publikační systém, opravy a úpravy textu, Facebook, YouTube, stříhá a upravuje videa, fotky…

A co je nejlepší, dělá to úplně zadarmo a s nadšením. Nejspíš z lítosti. 😀

Protože nepracuje u dráhy, těší se určité nezávislosti. Je vybaven mnohem bystřejším mozkem, než mám já. A navíc je velmi přísný, naprostý pedant a puntičkář. Zkrátka prototyp úspěšného kosmopolitního muže – oslnivá přítelkyně, hezké oblečení a auto s osmiválcem. A ztělesněná skromnost.

Často si ze mě otevřeně utahuje. Nevadí mi to. Uvědomuji si, jak jsem v tomhle světě jako začátečník ztracený. Učím se chybami. A že jich je! 😀

Nápad koupit kameru a točit videa z vlaku vzešel z jeho hlavy.

Už nastavování a umístění přístroje přineslo hodně smíchu. Trvám bezvýhradně na tom, že nebudu nikde, opakuji – nikde, na žádném záběru vidět. Protože se primárně soustřeďuji pouze na to, abych dovezl vlak. A nechci při tom být čímkoli vyrušován! Je nutné kameru píchnout na místo, zapnout a dále se o ni vůbec nestarat. Po dlouhém bádání se to nakonec podařilo vymyslet, dokoupil jsem speciální držáky, vytipoval místa bez vibrací, takže dnes mi stačí 5 vteřin, aby záznam běžel.

Na jednom z prvních zkušebních záběrů, kdy jsem měl kameru nad pravým ramenem, jsem čelil posměchu admina ohledně mého masivně trčícího obočí, které zcela jistě vzniklo zkřížením nadočnicových oblouků Ladislava Vodičky a Leonida Brežněva. Jsou to ve své podstatě dráty mířící do všech stran, což prý v záběru působí rušivě. Rozlišení kamery (a to netočím ve 4K) je pro podobné nedokonalosti smrtící a nemilosrdně zdůrazní všechny vady.

Navštívil jsem tedy narychlo šikovnou kosmetičku u nás na vsi a podstoupil zkrášlující a neskutečně nepříjemný zákrok – trhání obočí. A k tomu ještě další nástavbu, prý naprostou novinku – laminaci obočí. Kosmetička mě pomatlala nějakým acetonem smradlavým, čímž donutila nezkrotný porost zaujmout požadovaný směr. Při odchodu od ní jsem skrz slzy bolesti dokonce nepoznal jednu z bývalých dívek mého lumpačivého mládí, která v čekárně čekala na svůj úkon. Neznámým ženám vždy vykám, řekl jsem tedy slušně dobrý den, což ji evidentně šokovalo.

Cestou k domovu jsem se musel sám sobě smát. Jakej jsem narcis, s bejvalkama navštěvuju salony krásy. Abysme vypadali ve stáří dobře. Manželka doma kmitá kolem dětí, po večerech opravuje písemky harantům ze školy. Ale já, pane, já jsem chlapík. Bazén, hadry, salon krásy!

Každou podobnou činnost je třeba si správně odůvodnit. Plavání, ohoz a kosmetika – vždyť to dělám pro svoje čtenáře a diváky. A je klíčové v dnešní době vypadat dobře! Škoda, že nejsem od přírody hezkej, měl bych vše výrazně jednodušší. Vlastní ošklivost mě velmi trápí, je to břímě, které si nesu celý život. Mám chvilky, kdy na tohle stigma zapomenu. O to víc jsem ale rozmrzelý, když mě na něj někdo opětovně, nečekaně a necitlivě upozorní. Třeba tak, jak to předvedl můj vlastní admin. 😀

Ale zpět k věci – záběry z lokotky fungujou překvapivě dobře a dle komentářů a palců se snad i líbí. Rád bych ukazoval hlavně zajímavosti a klípky, byť mě admin nutí natáčet celou směnu, že to určitě někdo ocení.

Mimo to ho napadlo, že bych mohl nahrát cíleně nějaký úkon. Například průjezd myčkou nebo oživení lokotky. Že by diváci docenili, jak jsem rychlý a precizní ve spojování a nahození dvou Regionov ve dvě ráno, kdy všichni slušní lidé spí a makají jen tihle. 🙂 Ostatně o tomhle jsem už psal v článku Neoblíbená směna. Ve dvě ráno jsem všude úplně sám.

No a konečně do finále. Video se moc nevydařilo. Nevadí mi divné a směšné situace, ovšem mít na hlavě helmu, na ní elektrikářskou stahovačkou přikurtovanou kameru v držáku a zkoušet ležérně a přirozeně pracovat, to je naprosto nový level trapnosti.

Jsem docela vysoký. S helmou a nástavcem měřím jako Predátor, zhruba 2,4 metru. Což přináší velké těžkosti. Výslednou nahrávku admin zhodnotil zhroucením do nekontrolovatelného záchvatu smíchu, tak doufám, že vy budete shovívavější.

A pokud vyjádříte zájem, budu v podobných taškařicích pokračovat.

Za mě ale tudy cesta opravdu nevede! Kamera s helmou letěla do kouta a já si šel dělat úkony tak, jak jsem zvyklej. Svobodně a bez pí*ovin na hlavě. 😀