Na pivo

N

Včera jsem vezl vlak do Skutče.

Mezi zastávkami na znamení (Jesenčany a Chrudim, zastávka) je stanice Medlešice, kde ale tenhle vlak nestaví. Projíždí tam plnou rychlostí.

Odjezd z Pardubic na čas, dojedu do Rosic a tam přecházím na druhou stranu Regionovy. Čas 16:15, vlak úplně plný lidí, co jedou z práce. Nastoupím na stanoviště a slyším otevřeným okýnkem:
“No se zeptáme, jestli to půjde.”

Zaklepání na dveře stanoviště. Otevřu a tam chlapík z dílny, kde jsem před 20 rokama začínal jako elektrikář. Je šikovnej, pracovitej. Dobrej chlap. A stál tam ještě s nějakým dalším borcem, evidentně jeli z práce.

“Čau Hopo, super!” rozzářil se. “Jsem se bál, kdo tady bude, to je klika! Hele, zastavíš nám v Medlešicích, jo?”

“Ahoj. Ty vogo, nezastavím, tam jen projíždím, to musíte něčím jiným,” povídám.

“Víš co, my jsme blbě koukli, právě potřebujem do Medlešic. Hele, je to rychlovka, jen vyskočíme a pojedeš.”

“Hele, to fakt nejde. Nemůžu stavět tam, kde jen projíždím. Taky nemůžu otevírat dveře, když nemám v sešiťáku nástup a výstup cestujících,” vysvětluju.

Kolega posmutněl a nabídnul další variantu:
“Nemusíš stavět hned u výpravčího. Popojeď si dál a my to dojdem. Jedem na pivo, víš, do pivovaru, na to nepasterizovaný.”

“Hele, nezlob se, nesmím. Ale teď mi došlo, že v Chrudimi se křižuju s protijedoucím vlakem, tak si vyskočíte na Chrudim, zastávka, a pojedete jen jednu zastávku zpátky do Medlešic. Přijdete o 12 minut dýl, maximálně.”

Evidentně jsem ho tímhle řešením nenadchnul.

“No jo no, to je ale stejně k ničemu, to přijdem minimálně o dvě piva.”

Šel si s kolegou sednout na sedačku, já zavřel dveře a za malý okamžik odjížděl. Na čas. Medlešicema jsem profrčel osmdesátkou, zastavil na Chrudim, zastávka, a koukám, že vystoupilo víc lidí. V zrcátku vidím mezi nimi i kolegu a toho dalšího chlapíka. Nezamávali mi, asi jsem je rozčílil.

Pro mě byl tenhle zážitek potvrzením, že údržba versus provoz vnímá čas diametrálně odlišně. Vůbec jim nedošlo, že zbytečné zastavení by mě stálo tři minuty času. Zpozdil bych i vlak, co jede proti tomu mému, rozpadne se další křižování a vazba s přestupem na Pantera do Hradce Králové. Musela by zbytečně čekat spousta lidí, protože jsem neplánovaně zastavil, aby si někdo mohl jít “na pivo”.

Nezlobím se na ně. Možná bych uvažoval úplně stejně, pokud bych na dílně zůstal.

Komentáře: 3

  • Kolegovo vnímání času je opravdu trošku jiný, ale jinak moc fajn chlap.

    • To vím, že je fajn chlap!
      Navíc mne spoustu elektrikářských věcí naučil, takže nebylo snadné odmítnout.
      Se mu pak ještě omluvím osobně……

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt