Páka v ruce (1)

P

Stalo se: 10. března 2019, 10:22

Včera jsem dojel ve 21 hodin do domovské stanice a tam mám přerušenou směnu. Nastupoval jsem opět dneska. V 7:30.

Na stroji z večera zjištěna závada. Odpadává mi řídící páka kontroleru. Celý mechanismus je poměrně složitý, pod krycí stahovací objímkou jsou ukryté tři mikrospínače. Potvrzovací tlačítko, ovládání brzdy a výkonu, retardér. A pozor, jde o bezpečnost. Žádná sranda.


V ovládací hlavičce jsou z obou stran velmi malé a speciální duté šroubky, asi 1,5mm schované a zapuštěné. Mají trojúhelníkovitou dírku. Nesmí se utáhnout moc, hlava musí po tyčce klouzat. Nejde se tam dostat ničím jiným než speciálním nářadím. To má jen dílna. Ale ta už tady není. Je zrušená.

Stroj je zralý na odstavení. Rozjedeš se díky závadě na čtvrtý pokus, musíš mačkat jen zlehka, aby páka nevyjela a při nechtěném pootočení mechanismu ti přestane fungovat brzda, s kterou počítáš a máš ji naučenou na centimetr. A najednou nic neplatí.

Je tu sice ještě další páka brzdy, ale má trochu jinou účinnost. Navíc je pomalejší a chybí jí jemnost.

Ale hlavně – celou dobu mám tu páku v ruce, je na ní mimo jiné potvrzovací tlačítko zabezpečovače. Jenže když se zmáčkne silněji, odpojí se převodovka a mašina spadne z výkonu.

Jezdí se tím příšerně i člověku, který ji zná velmi dobře a má ji v ruce. Co teprve nováčkovi, který na ni má jít po skončení mojí směny? Hoch jezdí jen asi půl roku, na mojí mašince má asi čtyři směny sám. Do té doby jezdil jen Regionovy.

Nahlásil jsem závadu, naivně jsem doufal, že se třeba někdo dostaví. Není to nahazování jaderného bloku v Dukovanech, ale “jenom” dotažení speciálního šroubku. Prostě borec mechoš sedne do auta, přijede, dotáhne a zmizí. Chceme dělat dopravu a vozit lidi, to s sebou nese povinnosti a odpovědnost.

Jenže nikdo nepřijede, protože už tady není pracoviště a mechanikovi by se prý mohlo něco stát.

Že se něco muže stát i fírovi, to nikoho nese*e, vždyť s mašinou nemusí odjet. Má moc a možnost vyhodnotit ohrožení bezpečnosti, za lidi odpovídá pouze on. Přináší to ale nepohodu, myšlenky na jinou věc, než je koukání na trať.

Jasně že bych mohl vlak zrušit. Ale chci to udělat? Není to škoda? Kvůli debilnímu šroubku?

Pokud bych ale díky rozbitýmu kontroleru, který mi zůstane v ruce, projel špatně návěstidlo, budu v tom úplně sám a za ko*ota.

Nápady, rady a doporučení? Jiný spoj tady není, mám zrušit dva vlaky, naštvat a rozčílit 250 lidí, které mám odvézt? Počítají s tím, že vlak pojede, mají jízdenku. Vlaky přece jezdí vždycky! A není tu ani nikdo další.

Zkuste se nad tím opravdu zamyslet, jak byste reagovali sami. Máte čas.

Jak často opakuju a říkám – vůbec nejde o chlubení nebo plácání se po ramenech. Otázky pro vás jsou jen pro představu, s čím vším se člověk na mašině potká. Vůbec nejde o mě, podobná věc je relativně běžná a nevymyká se normám. Spousta z fírů se musela v omezeném čase a stresu rozhodnout. Správně a bezpečně.

Psal jsem to i klukům na GR chat. Jejich zpráva byla jasná. 😀

 

Rozuzlení bude v dalším díle!

Komentáře: 7

  • Já bych zavolal strojmistrovi ať se stará. Sám to tak dělám, že co nejde vyřešit dostupným nářadím a ohrožuje provoz, to hodim strojmistrovi. Od toho tu je, aby mi zajistil stroj v řádném stavu.

    • Pro kolegu: Jednoznačně máte pravdu.
      U mne stále trošku zůstává ten dřívější opravář a elektrikář, který pokud je problém vyvine snahu, aby problém vyřešil. Strašně nám tu chybí zrušená dílna, která byla blízko po ruce. Strojmistr to také nemá kolikrát snadné, takže když to jen trošku jde, snažím se mu vyjít vstříc.
      A mnohokrát od něj potřebuji pomoc zase já, takže vzájemná snaha nad rámec je určitě prospěšná.

      • Taky se snažim vyřešit problém pokud možno na místě, nebo někde, kde je pro to prostor (čas a kolikrát i kanál). Vozím si sebou pro jistotu pár základních nástrojů, které spíše suplují nářadí, protože kdybych měl tahat nářadí na nějčastější problémy, taham sebou dalščích 10Kg (v součtu s batohem plným běžných věcí na směny o délce 18 a víc hodin čistého času by to bylo klidně 15 a víc kilogramů váhy). Vě mě totiž vždycky vře domácí kutil, kterej je zvyklej si doma udělat většinu věcí bez řemeslníka. Ale když si není možné poradit, tak NAD jezdit klidně může. Ke snaze zprovoznit vozidlo mě ale více motivuje vědomí, že četa to má u nás na NAD podstatně náročnější.

  • Bezpečnosť nikdy nepodcenovať. To je na nej najhoršie, je zdĺhavá, komplikovaná a v 99% kedy sa nič nestane, zbytočná. Ale občas, keď sa niečo stane, ste na seba hrdý že ste nepodcenil nič, ani len maličkosť a 250 ľudí prišlo v zdraví domov. 🙂

  • Hrdinů je plný hřbitov a tímto zachraňováním si strojvedoucí bez pardonu serou do vlastního hnízda a ještě se najdou tací, kteří budou pomlouvat ty, kteří stroj odstaví.

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt