Plavecká odměna

P

Stalo se: říjen 2019

Jel jsem včera plavčit hned ráno, odpoledne jsem musel do práce. S hrůzou a mračením sleduju neuvěřitelné množství lidí v hale. Nějaký neohlášený závody pro děti, malý – 25metrový – bazén zabraný úplně a velká padesátka celkem plná. Vlezu do kondiční dráhy s asi pěti lidma. A klika, během chvilky u mě v lajně najednou prázdno.


Spokojeně si plavu, dojedu k bloku. A tam fakt kočka. Holčině odhadem kolem 30 let, vysoká, dokonalá figura, krásnej obličej a zajímavé plavky, které nutí člověka uvažovat. Navázala se mnou řeč.

“Dobrý den, můžu si vlézt k vám?”

“No jéje, dyť na vás čekám!” povídám jí.

“Já se radši ptám, abych vám nepřekážela,” odvětí se smíchem.

“To je stejně divnej svět. Nádherná ženská se ptá vošklivýho chlapa, jestli mu nebude překážet.”

Smála se.

Tak jsem se zase vrátil do reality a současnosti. Vzpomněl jsem si na svou zlatou manželku, dvě krásný děti, domov a drážní plat. 😀

“Povídat, to by mi šlo. Radši půjdem plavat,” vracím dialog na bezpečné místo.

“Jasně, proto jsme tady,” ukončuje se smíchem rozhovor mladá paní.

Udělala vlnu delfínovou, jakou já neumím po 20 letech, a už jsem ji nechytnul. Jelo jí to jako prase!

Dneska jsem byl ve vodě zas a nebyla tam. Stejnak by dál nic nepokračovalo. Prostě jen velmi slušná a tuze pohledná holka. Ale tak nějak hezky pěkná! 🙂

Nejvíc se mi líbilo, jak jsem s ní plaval, že jsem měl ty svoje úvahy a tužby lovce. Jako když mi bylo osmnáct a představoval jsem si, coby, kdyby.

Naivita a sny – level 1001. 😀

Komentáře: 2

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt