Profese: Strojmistr

P

Strojmistr je člověk, který je přímým nadřízeným strojvedoucího ve směně. Má na starosti neuvěřitelné množství věcí a je styčným bodem mezi mnoha dalšími profesemi. Na jeho rozhodnutí, erudici, zkušenostech, empatii, vyjednávacích schopnostech a mnohdy i “lsti” záleží, zda se podaří vyřešit na první pohled fatální problém.


Kontroluje při nástupu strojvedoucího – jestli dorazil včas, zda ví o mimořádnostech ve směně, udělá mu dechovou zkoušku, poví, s kterou lokomotivou pojede a odpoví na případné dotazy či nejasnosti. Dále komunikuje s dílnou, vysílá podle potřeby pracovníky čištění na znečištěné jednotky apod.

V případě neschopné lokomotivy dokáže operativně nahradit lehlý stroj nějakým jiným, nebo po dohodě s dispečerem jede náhradní autobusová doprava.

Strojmistr sedí většinou v kanceláři, telefon neustále na uchu a poslouchá vztekání strojvedoucích na všemožné pasti, které jim výkon služby přináší. Musí je umět uklidnit, chlácholit, pomoci radou, povzbudit, ale zároveň i přísně nařídit či nakázat nepopulární věc.

Ve zkratce umí přesvědčit člověka, který říká ne, aby na konci diskuze řekl ano a ještě byl rád.

Můj postoj k nim je uctivý. Snažím se jim vždy maximálně vyhovět a vrátit jim jejich přátelský přístup. Mnohokrát mi pomohli, vyšli vstříc, nebazírují na maličkostech. Nedělá mi problém udělat něco navíc. Zase tak často to není a podobná ochota se mi tisíckrát vrátí.

Neodmlouvám, ani se nevymlouvám. Dostanu úkol, splním ho. Tečka.

Nikdy se mi nestalo, aby mi strojmistr huboval za to, že jsem přišel do práce o chvilku déle nebo naopak utekl z práce o pár minut dřív, abych stihnul můj tradiční bazén.

Vzpomínám ale na jednu příhodu, které jsem byl svědkem ve fírovských začátcích.

DĚLEJ!

Neděle, ospalý čas kolem jedné hodiny. Po obědě. O víkendech bylo před lety mnohem více klidu, vcelku pohoda. Strojmistra ten den sloužil opravdový machr. Znalý, přísný, pedant a puntičkář. Nutno dodat, že nejen na podřízené, ale i na sebe. Směny s ním jsem měl docela rád – bylo vždy jasně dané, co po člověku chce. Kdy, kde a jak. Pokud to člověk udělal, byl klid. Žádná zbytečná buzerace.

Zároveň s námi sloužil ten den i posunovač, který – abych tak řekl – nebyl úplně z nejpracovitějších. Všechny úkony mu trvaly neuvěřitelně dlouho. Jednoduché rozvěšení bylo na deset minut, borec byl línej i dejchat.

Strojmistrovi dílna ohlásila, že má opraveno v hale na koleji č. 3 Regionovu, což znamená přesunout ji pryč a místo ní tam dodat další stroj na údržbu ze šesté koleje. Sehnanej strojvedoucí, oba stroje nastartované a přichystané, čekalo se tedy na posunovače, než milostivě vytáhne vrata, přestaví výhybky a dá povel k sunutí. To je jeho práce. Operace na maximálně čtvrt hodiny, nic složitého.

Milý posunovač ovšem seděl na denní místnosti (odpočinkové) u televize. Byl jsem tam s ním a obědval. Pozoroval zaujatě děj na obrazovce a neměl valné chuti jít něco dělat. Zvonil telefon z dílny, co teda bude, že furt čekají. A nakonec dorazil osobně strojmistr. Nemohl totiž uvěřit, že ještě není hotovo.

“Běž jim prohodit ty mašiny,” povídá mu.

Posunovač, aniž by přemýšlel, kdo na něj mluví, ani nezvedl oči od bedny a povídá:
“Pudu, neboj, pudu… po pohádce.”

V tu chvíli strojmistr zařval tak, až mi nadskočil talíř.

“ŽÁDNÁ POHÁDKA! PŮJDEŠ HNED, TO TI POVÍDÁM! ANEBO SE SEBER A JDI DOMŮ, PROTOŽE JSI TU JINAK DNESKA ZADARMO A PŮJDU TO UDĚLAT SÁM. A ZEJTRA UŽ NEMUSÍŠ CHODIT VŮBEC!”

Posun byl v tu ránu proveden, pohádka nepohádka.

Nad strojmistrem je ještě vrchní strojmistr. Ten má na starost samotné obsazování a komandování směn, plánování dovolených, svátků, rozpisy směn leťáků, případně náhrady za nemocné kolegy. Koordinuje také práci s nováčky a zacvikanty, zařizuje kromě spousty dalšího i zapisování do školy, a vrcholově řeší i například přesuny osob do jiných provozních pravovišť.

Ale hlavně… Přemlouvá díky nedostatku lidí své podřízené o směny navíc, mnohdy je i prosí. A nutno říct, že úspěšně.

Totiž lidi, kteří do práce chodí, netouží položit život pro ČD jako organizaci, zvlášť ve světle skutečnosti, jak s námi kluci politický tam nahoře občas točej. Že jsme schopni udělat něco navíc, je pouze proto, že se pomůže konkrétnímu člověku s jeho trápením. Nechcem ho nechat ve štychu. Prostě mu ulehčíme od problému. Proč?

No to je jednoduché – můžeme sami potřebovat pomoc a je fajn mít kolem sebe lidí, kterým jste někdy pomohli. Víte, že se na ně můžete kdykoliv obrátit. A nebudete odmítnuti. Myslet si totiž, že nikdy nebude potřebovat pomoc od “cizího”, je naivní.

Může se vám totiž například stát, že i když máte jít v neděli do práce, najednou nemůžete. A takovou situaci za vás vrchní strojmistr vyřeší. Sežene někoho jiného, narychlo, o víkendu, i na směnu, která třeba stojí za pytel.

Práce strojmistra a vrchního strojmistra je prakticky nezastupitelná ve stovkách drobných úkonů, které jsou pro dráhu i provoz zcela klíčové.

Jsem tuze rád, že tyhle frajery máme!

Komentáře: 6

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt