Tlačítko bdělosti

Spoustu lidí mimo dráhu zajímá tlačítko, které strojvedoucí mačká během jízdy, a koluje kolem něj spousta dotazů. Stran kontroly bdělosti je hodně zajímavostí, takže bych se pokusil – podotýkám, že zjednodušeně – vysvětlit, proč tam vůbec je, jak funguje, a vypsat pár specialit, které jeho obsluha přináší.

Na videu, které admin sestříhal pro vaši představu, si ukážeme, co a jak.

Nejprve zopakuji, že bezpečnost je na železnici klíčová a úplně nejdůležitější věc. Strojvedoucí řídící lokomotivu může být náhle indisponován, případně udělat chybu, a je nutné, aby vlak sám bezpečně zastavil. Pokud periodicky fíra nemačká určené tlačítko, dojde automaticky k zaúčinkování rychlobrzdy.

Mačkání tlačítka není obtěžující, velmi rychle se na to zvykne, můžete střídat ruce, používat dlaně, prsty, lokty.

Tlačítko bdělosti, tlačítko mrtvého muže, bzučák, živák aj. – jsou vcelku zažité termíny, pod nimiž se oficiálně skrývá tzv. vlakový zabezpečovač (VZ). Strojvedoucí jeho periodickým mačkáním potvrzuje svou bdělost. Je u toho ovšem několik “ale”.

Např. se nemusí mačkat vždy a všude. Záleží na trati, zda je tu přenos kódu, jestli jde o vlak nebo posun, postrk, přípřež apod. To všechno ovlivňuje zapnutí, režim a nastavení vlakového zabezpečovače.

Nejčastěji ale VZ funguje takto:

• Jedu, zmáčknu a mám cca 5 vteřin na dloubání v nose.
• Po uplynutí tohoto času zhasne modrá kontrolka a já bych měl opět mačkat. Furt se ještě dloubu v nose.
• Po dalších 6 vteřinách začne ječet nepříjemný tón. Pořád se ještě dloubu, mám stále cca 5 vteřin k dobru.
• Pak to teprve bouchne.

Bouchne neznamená, že exploduje celý vlak, ale pouze zafunguje bezpečnostní ventil, vypustí se vzduch z potrubí a vlak tím začne sám brzdit. Teprve tehdy je potřeba vyndat prst z nosu. 🙂

Může se stát, že to někdy bouchne samo. Někdy to bouchne a na dálku přes vysílačku odpálí výpravčí. Někdy to nemusí být vůbec zapnuté. Anebo to může být zapnuté v jiném režimu, kdy není třeba mačkat.

Je to záměrně hodně složitý a komplikovaný – pro laiky. Abyste dostatečně obdivovali lidi od dráhy, jak můžou všechny tyhle detaily znát. 😀

Jak jsem psal výše – záleží i na trati, kudy vlak jede, zda je kódovaná, a tam se nutnost obsluhy VZ liší. Novější tratě, např. na koridoru, umí spolupracovat s vlakem a přenáší kód VZ do systému řízení. Mašinka pozná, že má volno (zelenou na návěstidle), a fíra tlačítko mačkat nemusí.

V případě změny barvy na návěstidle už je nutno zařízení obsloužit. Řekne si samo o pozornost a kontroluje fíru – hele, dávej bacha, je tam výstraha, už brzdi.

Může vás napadnout otázka – co když je VZ nebo tlačítko porouchané, může vlak dojet?

Může, i na takové situace předpis pamatuje. Strojvedoucí si k sobě na stanoviště pozve vlakvedoucího a ten hlídá, zda je fíra při smyslech. Zároveň je poučený, jak vlak nouzově zastavit. Hezky to vysvětluje tohle stařičké video (ostatně i další detaily k vedení vlaku jedním pracovníkem).

Může se též stát, že vlak zastaví, i když strojvedoucí mačká. Novější zabezpečovače totiž modelují brzdnou křivku a trochu takzvaně “sahají” fírovi do řízení. Jak se jim nezdá např. rychlost, ozve se “psssssssssst” a stojíme. Je důležité ovšem říct, že nemusí jít o chybu strojvedoucího, ale spíše citlivost či nastavení a verzi VZ.

Určitě některé z vás napadla další otázka – dá se tlačítko trvale zmáčknout a třeba vycpat sirkou?

Nejde, nefunguje to. A neznám žádný případ, ani nevím o nikom, kdo by podobnou chujovinu dělal. Ten, kdo vlak řídi, si velmi dobře uvědomuje riziko a neporušuje zcela základní pravidlo – bezpečnost vždy na prvním místě!

Ve videu si názorně ukážeme, jak VZ funguje v praxi.