V sobotu jsem měl směnu, která začíná večerní jízdou z Hradce Králové do Pardubic a zpátky. Pokračuje celou noc na myčce a ráno ještě vezu první vlak do Pardubic. Byla to poslední směna grafikonu 2020, protože od neděle platí nový jízdní řád.
Zásadní změnou je, že liberecké rychlíky, které vždy vozily ČD, nyní získala přepravní společnost Arriva. Z večera jsem tedy jel do Pardubic a uvědomil si, že potkám pravděpodobně úplně poslední rychlík, který i mě osobně dlouhá léta živil v éře vozáctví. Dával ale práci i mnoha mým dalším kolegům – strojvedoucím, opravářům z depa, vlakvedoucím, posunovačům…
Nebudu řešit nastavení celého procesu soutěžení a proběhnuvšího výběrka, protože tomu se mohou věnovat povolanější. Zastavím se ale u jisté nevraživosti, kterou v diskuzích zaznamenávám. Sám vcelku těžko nesu ztrátu výkonu a mrzí mě, že přicházíme o výsostné území. Na druhou stranu si ovšem více uvědomuji, že stejně jako se mění svět mimo dráhu, i u nás je zkrátka spousta věcí nových či jinak.
Nástup nového dopravce totiž přinesl přelomovou věc. Jako vlaky ČD jsme na Arrivu totiž u vybraných vlaků přivěšeni a jedeme spolu do Rosic nad Labem, kde se pak odvěsíme a pokračujeme (už pouze v barvách ČD) úvratí na Chrudim, zatímco soukromník pokračuje k Liberci.
Mě tato událost potkala v premiéře dnes. Byl jsem zvědav, jestli se třeba v záchvatu hněvu se “zlým” kolegou popereme nebo alespoň nějak poplivem. 😀
Během periodického přezkoušení jsme byli proškoleni a napsali si ověřovací test, jak má správně celá operace předpisově probíhat. S určitými odchylkami je podobná tomu, jak vše fungovalo doteď.
Po pokynu výpravčího jsem opatrně najel k jednotce Arrivy, počkal, až mi dá fíra návěst, namáčknul nárazníky a protože se kolega ihned přivěšoval (ostrý obrat!), seskočil jsem k němu, abych si ujasnil sjednocený postup.
“Ahoj, brzdu uděláme na simplexu, na jednadvacítce.”
“Jo, dobře, já ti povim, hele a v Rosicích chceš odvěsit?”
“Ne, já budu vzadu, odvěsím to. Dobrý, díky.”
Zkouška brzdy, označit konec vlaku, úkony dopravce bez vlakvedoucího, info fírovi Arrivy o uzavření dveří, příjezd do Rosic, odvěšení, výprava vlaku výpravčím a odjezd každý po svém.
Ve své podstatě žádné drama, kolaps nebo nervy. Prostě obyčejná spolupráce dvou dopravců a dvou lidí. Aplikace §9 v praxi.
Prostě jde o to vozit cestující. Nic víc. 🙂
Video z jízdy HK-Pardubice + setkání s posledním ČD rychlíkem na Liberec (zhruba v půlce šestnácté minuty).
Fakt mi robí radosť, že niekto z ČD (a verím, že Hopa nie je jediný!) to vidí úplne v pohode. Ja sa nevyznám do situácie na českom trhu osobnej železničnej dopravy, možno tá súťaž na dopravcu nebola celkom kóšer, ale možno áno. Ale v mnohých iných oblastiach života sme si dávno zvykli na to, že existuje mnoho konkurujúcich si firiem a zákazník z toho má len a len prospech, tak si časom zvykneme aj na železnici. Nevraživosť je cesta do pekla.