Infoseriál (3): Vysílačka

I

V minulém článku jsme se naposledy podívali na návěstidlo, už po úkonech dopravce, dveře máme zavřené a vyjíždíme. Sleduji prostor před čelem lokomotivy, ale stejně tak se dívám i do zrcátek nebo kamery, na případné dobíhače a naskakovače.

Předchozí díly: Infoseriál (1): Posun, nebo vlak? // Infoseriál (2): Jízda vlaku

Dumal jsem, jak podat a přiblížit další úkony. Napadlo mě, že je budu představovat na trati, kterou jezdím a tedy dobře znám. A jedním z prvních úkolů, které po odjezdu z Pardubic musím udělat, je odhlášení vysílačky z GSM-R systému a přihlášení do TRS.

Vysílačka a věci kolem

Každá lokomotiva na kolejích SŽ (až na výjimky), která jede jako vlak nebo posun, musí být vybavena funkčním rádiovým spojením. Umožňuje nám komunikovat s výpravčím, dispečerem, stavědlem, navzájem mezi vozidly – prostě jsme všichni na stejné “vlně”.

Na vysílačku jsou navázané další funkce, namátkou třeba velmi důležitý generální STOP. Ten dává výpravčímu možnost na dálku zastavit jakékoli vozidlo či vozidla ve svém obvodu.

A teď jednoduché vysvětlení zkratek (vyčerpávající vysvětlení potom zde):

  • TRS – traťové rádiové spojení. Starší technologie na bázi analogového rádiového systému, funguje v duplex režimu (paralelní obousměrná komunikace), v podstatě jde o běžný telefonní hovor, kdy obě strany mohou standardně hovořit.
  • GSM-R – novější systém využívající mobilní síť a tudíž na digitální bázi. Písmeno R v názvu značí “rail” a tudíž rozšíření funkcionalit sítě pro účely kolejové dopravy. Vyšší kvalita zvuku i přenosu, závislá ovšem na dostupnosti spolupracujícího signálu. Protože zatím není v celé síti SŽ (Správa železnic) 100% pokrytí, je nutno vědět, kde se do jakého systému přihlásit.
  • MRS – místní rádiový systém. Opět starší analogová technika, ovšem v módu simplex (může mluvit v daný moment jen jedna strana, v podstatě klasická vysílačka). Používá se obvykle na nádražích, v depech, při posunu, řazení atd. Tomu se věnovat nebudeme, zmiňuji ho jen pro doplnění.

V mém domovském prostředí, tedy kolem Pardubic, je díky modernímu koridoru pokrytí GSM-R. Nicméně tratě vedlejší, na Hradec Králové či Havlíčkův Brod, zatím tuhle vymoženost nemají a musí se po nich jezdit s přihlášením do TRS. Až proběhne plošná modernizace, bude GSM-R snad všude.

Pokud tenhle článek čte i někdo ze zkušených strojvedoucích z jiných lokalit, třeba mě doplní v komentářích pod článkem.

Ilustrační foto: Marat GilyadzinovUnsplash

Každopádně z Pardubic odjíždím na GSM-R, ale po uhnutí z koridoru musím přepnout na TRS. Přiznám se, že tohle časté přelaďování mě neuvěřitelně štve. Není vůbec intuitivní, musím se zaměřit na panel vysílačky a i když jsem tenhle úkon dělal tisíckrát, stejně odvádí pozornost od dění před mašinkou. Já vážně nerad koukám jinak než před vlak. A tady se musím soustředit na přesnou posloupnost a mačkání správných tlačítek k provedení požadovaného úkonu.

Čili nejprve přepnu informační systém do módu vysílačky a pak odhlásím svůj vlak z GSM-R. Následuje přihlášení do systému TRS a potom ještě D-test, což je ověření, že jsem správné přihlášený na rádio. Tohle všechno dělá strojvedoucí v místech, kdy se blíží k vjezdovému návěstidlu, které si musí bedlivě hlídat – je naprosto svaté! Projet vjezd kvůli vysílačce by byla opravdu ostuda a velký problém! Úsek je záludný hlavně proto, že odjezdové návěstidlo z Pardubic je poslední informace před vjezdovým návěstidlem v Rosicích n. L., už tam není žádná předvěst.

Předvěst, vjezdové návěstidlo, cestové, odjezdové… to jsem ještě nevysvětloval, uff!

No pěkně! Budeme si ještě muset probrat návěstidla teda. 🙂 Admin se určitě raduje, že bude další vysvětlovací téma. Aby ho radost přešla, podsunul jsem mu ke zpracování pár videí s obsluhou vysílačky a vysvětlením jednotlivých úkonů. Tak se podívejte.

 

Další díly: Infoseriál (4): Návěstidla // Infoseriál (5): Návěstidla II. // Infoseriál (6): Jak brzdí vlak? // Infoseriál (7): Řízení vlaku

Dodatek admina

Tyhle články mi dělají radost, snad i vám. Hopa je sice nerad píše, ale pak je veselý z toho, kolik ohlasů se k nim sejde. Paradoxy. 🙂

Přemluvil jsem ho, aby témata roztáhnul i na orientaci po trati. Takže se snad dočkáme vysvětlení toho, jak ví, jakou rychlostí kde může jet, podle čeho se orientuje, jak dopředu musí brzdit před zastávkou a další libůstky zpoza páček a tlačítek lokomotivy. Což mi připomíná, že ještě vůbec nepopsal to, jak a čím se vlastně vlak “řídí”. A co všechno, kromě obligátního “živáku”, na pultu během jízdy dělá.

Myslím, že to na pár dalších dílů ještě natáhneme. 😀

Komentáře: 8

  • Rozhodně v těchto článcích pokračujte a klidně ve vyšším tempu, člověk to zhltne očima a chce další a další informace… 🙂

  • Dobry den. Vase clanky citam zo zatajenym dychom na jeden krat a vzdy viac krat. Nie ze by som neopochopil. To pochopim vzdy na prvy krat. Len tak ma to velmi zaujima. Nebyt mojej ocnej vady sme urcite kolegovia. 😉 Takze masinky ostali moj velky konicek. A zakulisie obsluhy hnacich vozidiel o com casto pisete sledujem a citam az sa v tom (prepacte) vyzivam. A ak vas mozem poprosit. Nemohli by ste niekedy dat clanok o navestidlach? Teda ktora co znamena. Lebo viem dve oranzove su tusim volno s vystrahou a obmedzenou rychlostou. Ale ved viem ze su aj trojbkombinacie. A podobne. Nemohol by byt nejaky clanok akebo clanky o vyzname navestiediel a znaciek? Dakujem

    • Dobrý den, moc díky za komentář. A nebojte, návěstidla budou :).

  • Všiml jsem si na videu, že při přepínání systémů a vybírání nabídek se na spodní liště zobrazují čísla možných voleb. Používání číselných voleb se dá naučit snáz a netřeba tolik koukat na displej. Nebo se pletu? 🙂

    • Určitě nepletete a máte pravdu.
      Přiznám se bez mučení, že mám prostě jen naučený jiný postup a zarytě ho aplikuji. 🙂

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt