Furt se něco děje

O víkendu jsem měl volno a přišlo mi vhod. O poslední noční jsem nebyl daleko od železničního průseru a uvědomil jsem si, jak moc důležité je nespěchat u neběžných dopravních úkonů.

Na první pohled jasná a předpisově banální operace mě opravdu vyděsila. Popíšu ji někdy časem, nicméně jednoznačně vyplynula z nesoustředěnosti pramenící z únavy po druhé noční v řadě.

Že všechno dobře dopadlo a včas jsem si uvědomil zásadní opomenutí, na které už nadosmrti při podobném úkonu nezapomenu, mi opětovně oživilo plnou pokoru a opatrnost, která je u práce strojvedoucího nutná. Ačkoli jsem většinou dalek machrování a přezíravého sebevědomí, kdy nic není problém, občas je důležité dostat připomínající preventivní pecku, aby se mistr zase vrátil nohama na zem.

Dále to vypadá, že se též konečně dostanu na pracovní trenažér, který byl už několikrát díky pandemii zrušený. Takže si podobně výjimečné situace budu zkoušet nanečisto, což je vždycky zábavnější, než když je v reálu člověk na rychlé a správné rozhodnutí zcela sám a musí ho provést napoprvé.

Moc často tady náš podnik nechválím, protože si uvědomuji, že to může vzbudit závist u lidí, kteří podobné štěstí nemají. Mám také určitou vnitřní rozpolcenost, kdy si uvědomuji, že všechny naše výhody navíc stojí nemalé peníze. Přesto zmíním novinky, které jsou fajn a beru je jako určitý benefit patřící k práci.

Jednak jsme průběžně vybavováni (kromě tabletů) i novými mobilními telefony. Ty obsahují potřebné aplikace a seznamy důležitých kontaktních osob. Těžko jsem se loučil se starým Samsungem, který jsem dostal hned první den po fírovských zkouškách. Ale po několika hovorech jsem uznal, že srozumitelnost linoucí se z reproduktorů nového krasavce je na míle vzdálena původnímu chrapláku tlačítkového veterána.

Vyfotil jsem si ho na památku se super pozadím, které jistě každý šotouš ocení. Admina jsem na ten povedený kontrast u plakátu starého a nového musel upozornit, což naprosto jasně poukazuje na to, že můj cit pro krásno je na první pohled ne každému zřejmý. 🙂

Minulý týden byla v depu na nástěnce též zveřejněna nabídka a vybrané termíny pro očkování na Covid. Sice budu muset obětovat dovolenou a cestovat na píchnutí poměrně daleko, na druhou stranu je fajn vědět, že se někdo musel značně snažit, aby obhájil potřebu chránit zaměstnance, kteří se denně potkávají s cestujícími. Přecijen jim vakcína poskytne ještě lepší ochranu než vyfasovaný respirátor a dezinfekce.

Já už totiž věřím, že díky vrozené odolnosti a imunitě, posilujícímu sportu, obsahu protilátek po prodělané nemoci a budoucímu očkování pravděpodobně přežiju i další mutace, jimiž nás agent Kůže straší.

Ostatně bez sportu bych byl už tutově na prkně, to se tady na stránkách málo ví. 😀

Je neděle, brzo ráno. Otevírám oči, venku leje jako z konve. Vedle mě spokojeně oddychuje manželka a nemá vůbec ponětí, že potichu mizím a rychle se bez pantoflí plížím ještě v pyžamu do kotelny, kde mám rozvěšené běhací hadry.

Díky investicím a darům od admina mi venkovní nečas mnoho nevadí, protahuji se a vybíhám. Protivně fouká. Sprostě větru nadávám a přidávám na tempu, abych měl nutné trápení za sebou. Jenže se klasicky dostávám do rauše a to si prostě holt musím doběhnout až k železničnímu koridoru. Nedá se svítit!

Hele, na mostě v Opočně jede zrovna Radim a bliká mu čtyřicítka. Haha, musí pomalu! Zahrozím mu pěstičkou, aby viděl, že ho nemám rád, a on přátelsky a trochu podlézavě zahouká na pozdrav. 🙂 Zaškaredím se na něj a pomyslím si, ať se nevnucuje. A se spokojeným smíchem, jak jsem mu to nandal, pálím poslední kilák k domovu.

V garáži se převléknu a usedám ještě k veslu, kde mám možnost ověřit si v premiéře naprostou novinku. U online statistik na trenažéru Concept totiž od 1. 5. přibyla možnost propojení s Garminem, takže mi díky hodinkám naskočila možnost sledovat i tepovou frekvenci bez nutnosti hrudního pásu. Dobrá fíčura navíc!

Dojíždím trénink, sedím na sedačce a říkám si, jak moc jsem rád, že se mám stále na co těšit. Tyhle malé životní radosti jsou skutečně zásadní.

Bejt nas*anej mě prostě vůbec nebaví. 🙂