RubrikaPosun

Babí léto

B

Rok 2004

Byl teplý podvečer, babí léto, kolem 19. hodiny. Před stanovištěm posunovačů, na prvním perónu lavička, před ní malý stolek. Třeba hodina mrtvého času mezi vlaky a další prací.

Borci od posunu vylezli ven, každej hrnek kafe, ubaleny retko a plánovaná siesta. Přitom se vedly rozhovory, padala velká životní moudra nebo zásadní názory.

(Pokračování textu…)

Cirkus

C

Pod prvním perónem v Pcích měli jeden čas hnízdo potkani. K vlakům jsem přes služební přechod jako vozmistr chodil velmi často, takže jsem registroval – hlavně večer – pohyb a zalesknutí oči. Kluky od posunu zaujalo, že se potkani nikdy nenechali vlakem přejet. Líbilo se jim při sezení u kafe v podvečer, že je na co koukat. Že jsou potkani takový čiperove, jak shánějí potravu a nosí ji do hnízda.

(Pokračování textu…)

Domluva v depu

D

Stalo se: 1. 3. 2017  18:30

Než mě pustí ze stanice do depa, je nutné domluvit postup. Tím okamžikem přestanu být vlakem a nastává posun. Do depa mě pouští tzv. vrchní, neboli vedoucí posunu, po dohodě se stavědlem. Tam je člověk, signalista, který obsluhuje výhybky. Vše se domlouvá přes vysílačku, fyzicky jsem s lokomotivou třeba 800 metrů od vjezdu do depa, čili konverzace běží rádiem s vedoucím a stavědlem.

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt