V poslední době se začaly poměrně hojně projíždět klacky a následné ukazatele s tímto jevem související začínají v mých očích dostávat mnohem větší grády.
Adepti naší profese
Občas se zmiňuji o rozdílech současnosti proti dobám, které dávno odvál čas. Kontrast, který mi v určitých situacích připomíná mou vlastní cestu po kolejích, je velmi zajímavý. Možná by stálo za to podělit se o vjemy, kterých jsem občas svědkem.
Cestující a cestující
Určitě se sluší poděkovat všem, kteří povzbuzujícím komentářem reagovali na mou úvahu o snížení aktivity na blogu. Díky moc!
Za momentální trudomyslností stojí i fakt, že se snažím psát opatrně. Abych nikoho nerozzlobil nebo nepoškodil. Vadí mi, že si nemohu nahlas vypsat, co mě skutečně se*e.
Samozřejmě si uvědomuji, že mé občasné stýskání působí ve světle skutečných problémů některých okolo jako dětsky směšné nebo banální. Ale to mi ani extra nevadí.
O technice
Nechci tohle povídání zatížit nepodstatnými detaily. Jednak ničemu neprospějí a navíc každý, kdo jako fíra někdy jezdil, si je zažil sám.
Stále se ovšem nedokážu i po letech přestat divit, jak moc různé situace ovlivňují okolnosti, které fíra prostě musí přijmout, akceptovat a ve finále (to zdůrazňuji) nesmí v žádném případě pochybit.
Nová jednotka
Když jsem sháněl pověstnou třešinku, která ozdobí moje dnešní povídání, cítil jsem se nějak radostněji.
Třikrát důchodci
Posledně jsem zmiňoval, že se některé věci mění k lepšímu. Navíc se díky dlouho nepoznaným dvoudenním volnům dramaticky zvyšuje má láska k práci. Začínám do ní zase chodit rád.