Vizuální proměna blogu na aktuální vzhled, a obecně všeho kolem téhle stránky, je práce šikovného admina, který – stejně jako já – nechce být vidět. Na začátku léta mi nabídl pomocný prst a po pár týdnech už řešil kompletně provoz webu. Publikační systém, opravy a úpravy textu, Facebook, YouTube, nově i Twitter, stříhá a upravuje videa, fotky…
A co je nejlepší, dělá to úplně zadarmo a s nadšením. Nejspíš z lítosti. 😀
Úsek trati, který dnes představím, není na první pohled ničím zvláštní. Stoupání a oblouk. Když jsem ho jel poprvé, vůbec jsem si nevšimnul, jak dlouho člověk v takovém oblouku jede. A tím je právě výjmečný!
Je to druhý největší oblouk na jednokolejné trati v České republice!
Třeba se hned budete ptát, kde je ten první. A já zcela upřímně odpovím, že nevím. Je totiž možné, že oblouk ve videu není ani druhej. Jsem si ten žebříček vymyslel, abych povídání k videu nepatrně natáhnul. Odpustíte mi to, že jo? 😀
Posuďte oblouk délku sami, jedu tam rychlostí 75 km/h.
Jsem se chlubil, jak mám novou kameru. Tak mě napadlo, že když v jednom kuse rozbíjím lokomotivy na přejezdech, že by pomohla dokumentace zážitků právě z nich. K tomu jsem přidal osvětu, jak se na přejezdech chovat, především na těch s výstražnými kříži. Jak je ale vidět, pořád mám co dohánět.
Všechno se zdá jako náhoda. V týdnu jsem vezl z Pardubic školní vlak. Jede se po koridoru do Moravan, tam uhnu na trať D3 a jedu do Holic. Vezl jsem dost dětí, zhruba čtyřicet, a dobře půlka z nich jela až na konečnou do Holic.
Pokračujeme v povídání o profesích, které kolem dráhy a kolejí potkáte. Pro pořádek opakuji, že České dráhy jsou jeden z mnoha subjektů, které se po kolejích prohánějí. Jsou tu potom i další dopravci, ať osobní nebo nákladní.
Koleje patří státu. Údržbu a péči pro stát provádí organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Mám tam mnoho známých a kamarádů. Nejen výpravčí, ale i traťmistry, elektrikáře, správce budov či zabezpečováky. Ti všichni, a desítky dalších, se starají o to, abych si já – rozvalený v křesle – užíval pohodlnou jízdu na vzduchovém polštáři moderního stroje. Pouze se o nich tolik neví, nejsou na první pohled vidět.
Ale zaslouží si, aby jejich práci lépe poznali všichni cestující a samozřejmě čtenáři těchto stránek.
V rámci testu nového vybavení tu máme nové video z čela vlaku na trase Žďárec u Skutče-Slatiňany. Příjemnou zábavu!
Natáčení jsem chtěl původně zařadit jen velmi zřídka. Pro pestrost. Začínal jsem s podepřeným tabletem, potom s telefonem umístěným v držáku. Výsledek trpěl mnoha neduhy – málo FPS nebo nepříjemné záškuby kvůli kartě s pomalým zápisem. Vidět byly i různé nežádoucí odlesky, štvala mě také mizerná kvalita obrazu za šera.