Mám volnej víkend, to je vzácnost. Na sobotní odpoledne je naplánovaná oslava s grilovaným seletem, na což se těším už týden.
Byl jsem teď hodně v práci a protože směny nebyly nic extra, měl jsem značný spánkový deficit. V sobotu ráno jsem se ovšem vzbudil do růžova, deset hodin jsem tomu dal. Tento stav se podepisuje na spokojenosti, svět je hned hezčí.
Minulý týden jsem měl z větší části odpočinkový. Vrchní strojmistr mi vyšel i v nabitém čase dovolených vstříc a vyhodil mi z rozpisu dvoudenní směnu. Tím jsem nečekaně získal nerušených pět dní volna.
Psaním se opravdu bavím. Někdy se mi teda nechce a admin prská, že není nic v zásobníku. Lstivě výpadky tvořivosti svádím na dovolenou, únavu nebo málo drážních témat, která by stála za moje žertovné glosování. Ovšem nejde si nepovšimnout, že se nám v redakčním mailu relativně často objevují pochvalné reakce a také nabídky/žádosti o osobní setkání.
Byl jsem teď několik dní po sobě v práci. Sobota jediný volný den a zase mě čeká neděle, pondělí, úterý a středa v procesu. Je nutno si řádně odpočinout.
Mám za sebou první letošní dovolenou. Trávil jsem ji s rodinou na Sázavě. Jezdím tam už odmala. Dříve tam ČSD v osadě Samopše vlastnilo rekreační objekt, kde zaměstnanci mohli využívat spartánsky vybavenou chatu za pár peněz (pouze studená voda a suchý záchod).
Včera to byl měsíc, kdy se znovu otevřel bazén v Pardubicích. Protože mám nejlepší zaměstnání u nejlepšího zaměstnavatele na světě, doma mi servis zajišťuje nejlepší manželka na světě a o blog se mi stará nejlepší admin na světě, nemám prakticky vůbec žádné starosti a mohu se beze zbytku věnovat klíčovému předsevzetí o sundavání zbytečných kil tělesné hmotnosti.
