Občas se v textu či videu objeví zmínka o zastávkách, které mohu projet bez zastavení, pokud jsou splněny určité náležitosti a podmínky. Protože jsem na nich zažil pestré zajímavosti, byla by škoda o nich něco nezapsat.
Zastávky na znamení
Z
Rekonstrukce žst. Pardubice (+ video)
R
Občas zařadíme pár dokumentačních fotek nebo krátké video z postupující rekonstrukce stanice Pardubice. Proto, aby bylo patrné, jak rychle celý proces postupuje.
Nalezenec a odměna (3)
N
Stalo se: 25. 6. 2020
Měl jsem superdlouhou dvoudenní směnu. Začátek středa dopoledne, konec ve čtvrtek večer. Jezdím ji rád. Sice je na houby přerušená, takže nedává bůhví kolik hodin do pracovní normy, ale spaní je alespoň naplánované v Pardubicích, takže místo abych se trápil na nocležně, sednu do auta a jedu spát domů. Ráno je sice nástup ve 4:30, takže musím vstávat dřív, abych se stihnul přepravit, ale domácí lože je prostě jiná písnička.
Zážitky z vlaku (4): Vypravěč
Z
Protože je léto a Hopa tráví spoustu času – kromě práce, rodiny a nezbytného hraní – sportováním, nutí mě, abych něco napsal sám. Historky a příběhy si vyměňujeme v konverzaci pořád, takže materiál by byl. Potíž je, že věci, které se nám zdají vtipné, ne úplně souvisejí s dráhou a tudíž se na blog tak nějak nehodí. Pro ilustraci – Hopův nejoblíbenější příběh z mých čerstvých vzpomínek, jehož pracovní název je “Zažívací radosti v New Yorku”, by se tu těžko dal publikovat… Takže jsem zapátral ve vzpomínkách a připomněl si jeden nehynoucí zážitek z vlaku, který mě dodnes baví. Tady je…
Zážitky z noční směny
Z
Stalo se: 30. 5. 2020
Dneska jsem měl noční. Večír, kolem 23. hodiny, jsem vezl partu asi dvaceti neuvěřitelně nadojenejch cestujících. Roušky měla asi jen půlka z nich, ryk, řev a radostné ječení přehlušilo oba žraločí motory. Jedna z děvčat se smála hůř než Jennys z Přátel a zvládala hurónský řev opakovaně produkovat každých 45 vteřin. Vystupovali postupně, část v Chrudimi, další ve Slatiňanech a zbytek ve Žďárci.
Jízda po koroně
J
Celý minulý víkend jsem byl v práci a musím říct, že si kromě roušek na koronu nikdo ani nevzpomene. I první ranní vlaky už obývali cestující, nicméně v hlavním čase 9-18h byl každý vláček naprosto našlapaný až po střechu. Rozumím faktoru hezkého počasí, které táhne lidi ven, ale popravdě jsem takhle rychlý návrat k normálu nečekal ani ve snu.