V úvodu dnešního psaní se jen v krátkosti vrátím k článku z minulého týdne týkajícího se firemního tmelení, na který jsem zaznamenal překvapivě silné reakce.
Zářijové úvahy
Z
Nanečisto
N
Konec prázdnin se blíží mílovými kroky, čímž se v naší rodině schyluje k mnoha zásadním milníkům.
07. 08. 09
0
Měl jsem chuť se na dnešní psaní vys*at, protože se mnou cloumají emoce, podráždění a bojuji i s určitou mírou skepse. Mám dovču, zítra odjíždím na Sázavu, a tím pádem bych se vůbec neměl rozčilovat.
No konečně!
N
Nesnáším výluky. Komplikují zavedené pořádky a poklidný průběh směny. Ta současná, která souvisí s modernizací úseku Záboří-Kolín, je dlouhá, složitá a hlavně autobusová. Než se člověk dostane přes všechny p*dele světa, zvolí zaměstnanec raději variantu, která je pohodlnější, byť za cenu dřívějšího příchodu do práce.
O prázdninách
O
Možná se tomu říká vývoj. Mám čím dál větší problém přinutit se k psaní, neboť mi přijde vesměs všechno, co dělám v reálu, daleko zajímavější a hlavně mnohem užitečnější.
To jsou hice, co?
T
Je neděle ráno. Sedím v garážstudiu, kde je poměrně příjemný chládek a mám nejzazší termín k sepsání pondělního textu…
