Jedna z nejčastějších otázek na profesi strojvedoucího je zdravotní prohlídka, resp. zdravotní způsobilost. Co všechno obnáší, čím člověk musí projít a tak dále. A protože jsem ji nedávno absolvoval, dovolil mi autor blogu sepsat zážitky a poznatky z celého procesu. Začnu trochu zeširoka.
Dnes budeme pokračovat v nepravidelném seriálu, kdy se ptám kolegů, kteří přišli na dráhu z naprosto jiného oboru, na dojmy, zážitky a názory.
V prvním článku jsem zpovídal bývalého policistu. Tenhle rozhovor se točí kolem kolegy, který k nám přišel z bankovní instituce. Střet světů v praxi. Dialog se odehrál v době jeho aktivního zácviku, proto je plný čerstvých dojmů a nových poznatků. 🙂
Mám jeden velký rest. Nepředstavil jsem vám profesi, která je v mnoha ohledech naprosto zásadní. Jak pro cestující, které vozíme, tak i pro strojvedoucí, kterým svou přítomností hodně pomáhají.
Dumal jsem, jak celé povídání pojmout. Nakonec to udělám opravdu velkoryse, na tři části. Proč?
Strojmistr je člověk, který je přímým nadřízeným strojvedoucího ve směně. Má na starosti neuvěřitelné množství věcí a je styčným bodem mezi mnoha dalšími profesemi. Na jeho rozhodnutí, erudici, zkušenostech, empatii, vyjednávacích schopnostech a mnohdy i “lsti” záleží, zda se podaří vyřešit na první pohled fatální problém.
Další z častých dotazů k práci strojvedoucího – je nějaký rozdíl mezi fírou Regiojetu a Regionovy? Míněno – silnější pes, větší king apod.?
Popravdě je to téměř totožné. Rozsah znalostí je hodně podobný, liší se navíc pouze typem trakce a zkouškou z elektrické části. Elektrická mašinka versus motorová.
Pokračujeme v povídání o profesích, které kolem dráhy a kolejí potkáte. Pro pořádek opakuji, že České dráhy jsou jeden z mnoha subjektů, které se po kolejích prohánějí. Jsou tu potom i další dopravci, ať osobní nebo nákladní.
Koleje patří státu. Údržbu a péči pro stát provádí organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Mám tam mnoho známých a kamarádů. Nejen výpravčí, ale i traťmistry, elektrikáře, správce budov či zabezpečováky. Ti všichni, a desítky dalších, se starají o to, abych si já – rozvalený v křesle – užíval pohodlnou jízdu na vzduchovém polštáři moderního stroje. Pouze se o nich tolik neví, nejsou na první pohled vidět.
Ale zaslouží si, aby jejich práci lépe poznali všichni cestující a samozřejmě čtenáři těchto stránek.