V minulém článku jsme se naposledy podívali na návěstidlo, už po úkonech dopravce, dveře máme zavřené a vyjíždíme. Sleduji prostor před čelem lokomotivy, ale stejně tak se dívám i do zrcátek nebo kamery, na případné dobíhače a naskakovače.
Pokračujeme ve volném seriálu, kdy vyzvídám od kolegů nejrůznější informace, dojmy či zážitky. Začal jsem dvěma rozhovory se strojvedoucími (policista, bankéř), kteří přišli na dráhu ze zcela jiného oboru.
Dnes jsem si vzal na paškál dlouholetou kolegyni – vlakvedoucí (průvodčí). Její cesta k dráze byla trochu trnitá, ale přesto je v podstatě od “fochu”. Byl to strašně fajn rozhovor a jsem moc rád, že si na mě udělala čas. Snad se text bude líbit i vám.
V prvním díle vysvětlování “zákulisí” práce a úkonů strojvedoucího jsem skončil u věty, že pojedeme. Tak se na to dneska podíváme.
Uvažoval jsem, že bych mohl být trošku prospěšný laické veřejnosti, kterou vozíme. Uznávám, že tyhle články nejsou můj vynález, donutil mě k tomu admin. 😀
Zkusit lidem, co s námi jezdí, ukázat a vysvětlit nějaké základní strojvůdovské věci, které třeba nejsou na první pohled patrné nebo si jich při cestě nevšimnou. Lehkou formou, pro snazší orientaci. Asi i pro mě bude vypisování přínosné, protože opakování je matka moudrosti a člověk neuvěřitelně zapomíná.
Jedna z nejčastějších otázek na profesi strojvedoucího je zdravotní prohlídka, resp. zdravotní způsobilost. Co všechno obnáší, čím člověk musí projít a tak dále. A protože jsem ji nedávno absolvoval, dovolil mi autor blogu sepsat zážitky a poznatky z celého procesu. Začnu trochu zeširoka.
Dnes budeme pokračovat v nepravidelném seriálu, kdy se ptám kolegů, kteří přišli na dráhu z naprosto jiného oboru, na dojmy, zážitky a názory.
V prvním článku jsem zpovídal bývalého policistu. Tenhle rozhovor se točí kolem kolegy, který k nám přišel z bankovní instituce. Střet světů v praxi. Dialog se odehrál v době jeho aktivního zácviku, proto je plný čerstvých dojmů a nových poznatků. 🙂
