Včera dopoledne mi admin připomněl, že jsem mu již 14 dní neposlal ani čárku textu na blog. Nejprve jsem měl chuť mu dalekosáhle vysvětlovat, proč netvořím a jak se utápím v žalu a nechuti k jakékoli činnosti.
Takováhle lež by mi jistě bez povšimnutí prošla u někoho méně znalého a ten by mě posléze zahrnul účastnou a litovací řečí plnou pochopení. Tento luxus ovšem nelze očekávat u člověka, který do mě vidí jak do hubené kozy.
Vděčím mu za mnohé. Snad mu tenhle zamilovaný text udělá radost. 😀