Stalo se: 9. října 2018, 11:24
Příběh ze života. Jak jsem u dráhy déle než 20 let, měl jsem minulý týden telefon z personálního.
“Dobrý den, pane Hopo, máte nárok na ozdravný pobyt.”
Příběh ze života. Jak jsem u dráhy déle než 20 let, měl jsem minulý týden telefon z personálního.
“Dobrý den, pane Hopo, máte nárok na ozdravný pobyt.”
Nebojte, nebudu vás deptat popisem toho, co všechno u nás na ČD máme. Pojďte k nám pracovat a uvidíte sami! 😀
Před čtyřma měsícema se nově objevil v nabídce jeden super produkt.
Když odplavu, jdu do sprch a cestou si čistím zuby. Mám desku na plavčo, piškot, packy, tašku s pitím, sprcháč, pastu, brejle, čepici a ručník. Jednou rukou čistím, druhou nesu náklad.
Ve sprchách dojdu k umyvadlu, dočistím zuby, vypláchnu, svlíknu plavky a jdu se opláchnout od chloru. A když se myju, přišla za mnou nějaká učitelka.
Včera jsem šel do práce, nástup v 9:15. Vypravil jsem synka do školy a v 7:30 jsem v bazénu nachystaný na bloku. Dám si hoďku a patnáct minut, odplavu si kompletní trénink a potom se ještě víc těším do práce. Endorfiny, spokojenost, štěstí level max.
Teď jdu z tréninku. Vylezu z vody v 10:34 a v 10:47 mi jede vlak. Tzn. mám to vypočítaný na pikosekundy. Vychytaný za ty roky. Usuším se, skočím na kolo a ženu tajnou zkratkou kolem Chrudimky ke kolejím.
Ovšem dnes……..
U mé skříňky, která je nepatrně bokem a mám ji dlouhé roky zaplacenou, se převlíkala moc hezká, asi tak 25letá holka s úplně vyholenou pipinou.
V létě jsem měl na konci prázdnin zavřený domovský bazén v Pardubkách, a tak sem jezdil 14 dní do Hradce Králové ven na Flošnu, miluju to u nich. Jedu třeba i ráno po noční, také když prší, nikde nikdo a já si sám ve vyhřívaný padesátce připadám jak majitel zeměkoule.