Ozdravný pobyt

O

Stalo se: 9. října 2018, 11:24

Příběh ze života. Jak jsem u dráhy déle než 20 let, měl jsem minulý týden telefon z personálního.

“Dobrý den, pane Hopo, máte nárok na ozdravný pobyt.”


O co jde? Provozní zaměstnanec je díky směnám, nočním a nepravidelným nástupům zdravotně mnohem opotřebovanější. Takže jako poděkování a prevence (kromě každoročního přísného vyšetření) je po 20 letech u dráhy a deseti letech nepřetržitě ve vícesměnném provozu poslán na léčebnou kůru. Ta se potom opakuje co dva roky. Do doby, než dotyčný umře nebo jde do důchod. Co přijde dřív. 🙂

Za mě super benefit!

Pamatuju si, jak jsem na dráhu nastupoval a říkal si, že se toho ani nedožiju. Že to zrušej nebo budu dělat jinde. No vida, neměl jsem pravdu.

Vybráno pět středisek – Luhačovice, Lúčky na Slovensku, Ramzová, Jáchymov a Poděbrady. Tam je člověk na 14 dní ubytovaný a chodí na procedury a věnuje se sám sobě. Týden platí zaměstnavatel a týden dovolené si člověk musí vyšetřit.

Je to velká sláva, všichni dočkavší se hrozně těší. Existujou party norků, kdo si pak jde večer na pivo, mnozí se věnují procházkám a turistice, někdo ženskejm nebo sportu. Každý dle vlastního gusta.

Shodou okolností měl jet i kolega. Dobrej známej. Plus kluci z dílny, kde jsem začínal, takže jsem paní prosil, zda mě může napsat k nim. Paní personalistka je nejvíc nejlepší. Sice namitala, že už je pozdě a že jedou na jaře do Poděbrad, kde je zcela plno, ale ze se zkusí zeptat a dá vědět.

Odpoledne volala, že to klaplo a že pojedem čtyři nejvíc nejlepší kámoši spolu. Děkoval jsem, že jsem nadšenej a že je zlatá.

Poděbrady, promenáda, výlet lodí, na kole, žraní čokoládovejch oplatek, kousek do Prahy, paráda. Akorát bazén nemaj, to je velký špatný, budu muset jezdit do jiného města.

Protože se o tom pobytu mezi kolegama vždycky mluví a vše se rozebírá, zaujal mě chlapík, co si tam na tejden vzal manželku. Zaplatil jí asi za 12 tisíc pobyt, že budou spolu jako na dovče a aby ji potěšil.

Pak mi říkal, že je debil, tvl, prachy navíc a všechno špatně. Ona imrvére nas*aná, že nebydlí spolu. Ráno byla snídaně moc brzo, pak se nudí, když je člověk na procedurách. Vzal ji na túru, po pěti kilácích jí upadly nohy, a že mrzla. Pak přišla rýma, ona nas*aná na celej svět, nemocná a kam že prej on jde, když ona umírá na zhoubnou chorobu způsobenou JEHO vejletem. A že moc děkuje za bezva tejden! 😀

Tak jsem to třeba před pěti rokama vyprávěl manželce a ta se mohla smíchy potrhat. Asi jí nedošlo, že to bude i u nás aktuální, nicméně si zapamatovala to důležitý. Totiž že tam může bába na návštěvu jet.

Večer v posteli mi povídá:
“A budu tam teda za tebou moct přijet? Třeba na tři dny?”

“Hele, to určitě ne, je tam úplně plno. Ale řeknu ti pak, jaký to bylo, jo?”

Nezdálo se, že by moje velkorysá nabídka udělala nějak velkej dojem.

A bylo to úplně super!!!

Člověk úplně zapomene, jaká paráda je mít na na starost jen:

  • Být včas na proceduře.
  • Být včas na jídle.
  • Být včas večer v posteli.

Během dvou dnů se mi srovnal rytmus den/noc a musím říct, že se skutečně velmi těším na příští pobyt. Jestli to teda do tý doby nezrušej. 🙂

Nejspíš to ale nehrozí. Je to oblíbený benefit. Přesto jsem si připadal trochu nepatřičně.

Takhle vypadal můj dotazník na procedury. Jsem rád, že mi nic není. Přičítám to plavání a spokojenému fírovskému životu.

 

4 komentáře

  • Že ti nic není? Rovný čáry si zvládl stěží dvě, žádej opakovanou rekreaci, neb máš z mačkání opravený páčky motoriku nějak šišatou.
    A manželky jsou sice fajn, ovšem na dovolený – zvlášť kamarádama – nebrat. Neberou libě, že nejsou středem pozornosti 😁

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt