Páka v ruce (2)

P

V předchozí části jsem nastínil situaci a položil několik otázek. A jak to tedy nakonec dopadlo?

Vlak samozřejmě odjel. Bez chyby. Tam i zpět. Rozesmátí cestující rádi využívají služeb národního dopravce.


Už z večera jsem tušil, že s tím nikdo nic neudělá a nepřijede. A nemýlil jsem se. Vstal jsem tedy raději o patnáct minut dřív, došel si pěšky do stanice, kde mám auto, a do jednotky potom nakráčel se sadou drobného nářadí od pana Wonga z Aliexpressu. Tady se ukázal první fail. Malý šroubovák, torx, ani hvězdička nešly použít díky konstrukci zapuštěného šroubku. Nic do něj nepasovalo.

Ku*vy a p*či létaly prostorem kabiny v neuvěřitelné frekvenci nad zmarem mé geniálně naplánované akce. Varianta dvě byla čistá improvizace. O tlumič u kola na straně jednotky jsem si ohnul vlastní vidličku, takže oběd pozřu jen lžičkou.

Ohnout jsem to musel, neb krajní hroty jsou moc tlusté a díky kulaté hlavě se tam nejde jinak dostat a přitlačit na otočení.

Utáhnul jsem velmi opatrně šroubek, nanečisto vyzkoušel, potom ještě trochu přidal, zkusmo zabral silou a voila – drží to lépe než od výrobce.

Do lokomotivní servisní skříně tedy nyní vložím speciálně vytvořený přípravek a budu informovat kolegy, že ho mohou v případě krajní nouze zdarma použít. A až manželka pojede do IKEA, poprosím jí o jinou vidličku, protože tahle bude nově sloužit dlouhé roky jako erární. Snad ji z mašiny nikdo neukradne. 😀

Jezdím dnes až do 18 hodin a už se zase usmívám.

A malý dovětek – nejde mi o touhu po pochvale. Příhoda je prostě ze života, květnatej popis je asi zbytečnej.

Nedostanu ani odměnu, nikdo to nebude řešit. Není proč.  Já si jen promítám, jak mě štvalo, že věc nefunguje správně. A jak drobná a naprosto banální věc dokáže znehybnit mnohatunový kolos, a hlavně vytočit frajera, kterýho hned tak něco z klidu nevyvede. A jak se potom vztek přenáší do dalších úkonů, kdy na omezení člověk podvědomě bere ohled. O to větší radost člověk má, když se podaří problém odstranit.

Naštěstí se podobné situace stávají opravdu zřídka. Většinou je to v práci hlavně o radosti. 🙂

3 komentáře

  • Český člověk si ví rady a já držím palce, aby na tebe nenaběhla inspekce kvůli použití nehomologovanýho nástroje. Ale když si vzpomenu a ten šutr co ti držel kryt…

    • Někdy se stane, že se oprava nepodaří. Pokud si postaví hlavu elektronika, nebo není čas hledat řešení, prostě vlak nepojede. Na dílně jsem jako opravář 6 roku pracoval, takže proto se snažím opravovat, když jsem přesvědčený, že na to stačím.

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt