Radost nebo zmar?

R

Občas se mě někdo zeptá, proč stojí jízdné tolik a tolik, jestli není nějaký levnější a jak je možný, že když se koupí lístek vcelku, stojí víc, než když se rozdělí na dvě cesty.


Obdivuju vlakvedoucí a pokladní, jak se s tím perou. Varianty dynamické jízdné, včasný nákup, akční cena, slevový průkaz, IREDO, In Karta, rozdělení cesty do pásem a milion dalších kombinací. Vlakem zkrátka nemůžou jezdit žádní blbci! 🙂

Nic z toho mě netrápí, když mám režijku. Ale…

Dělal jsem výlet pro naši vesnickou školku. Dvacet dětí jelo vlakem. Pak přestup, tam jsem na ně čekal já a odvezl je kus pravidelnou linkou. Zpátky jely s kolegou. Cestou svačina, každej prcek si pak zkusil zatroubit, fotilo se a pak zase zpátky domů.

Tlačil jsem na top cenu. Základní cifra byla 880 kaček na netu. Na kase 600. Pak jsem poprosil průvodčího a ten to spočítal na 440. To jsem jim zaplatil a k tomu dokoupil Kinder čokoládky.

Každej, kdo za mnou na konečný přišel, zatroubil si a vyfotil se jako pravej strojvůdce, dostal čokoládu. Haranti neuvěřitelně spokojený, prej pojedou zase.

To už ale s někým jiným, nebudu vydělávat na cizí smrady. 😀

Má odměna byla sladká. Na veřejném zasedání naší obce byl výlet významně chválen. Klaněl jsem se občanům, usmíval se, přijímal ovace a zasloužený obdiv.

Moje zasloužené velikášství ovšem nijak nepřebilo pocit zmaru nad vyhozenou pětistovkou. 🙂

4 komentáře

  • Takže pro příště si kupovat jízdenky od průvodčího? Asi na tom něco bude, za studentských let jsem si zajel cca 250 Km, když jsem si společensky unaven spletl vlak (průvodčí asi chápal mou vyčerpanost a nechtěl mě budit) a když jsme se potřeboval vrátit, tak mi jiný průvodčí vystavil extra levnou jízdenku na 250 km zpět za posledních mých asi 50 Kč, sice na jinou trasu, měl z toho srandu, ale já mu byl neskonale vděčný.

    • Přiznám se, že už si vše přesně nepamatuji- jsou různá pásma, lze také jízdu rozdělit, existuje sleva skupina. Jiná cena byla také, když jsou prckove do pěti let a platí tedy jen doprovod, ale ten zaee může doprovázet jen omezený počet nezletilých, což jsem původně ani nevěděl.
      Nyní už bude třeba situace zase jiná, lecos se za ty 4 roky změnilo.

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt