Zážitky z noční směny

Z

Stalo se: 30. 5. 2020

Dneska jsem měl noční. Večír, kolem 23. hodiny, jsem vezl partu asi dvaceti neuvěřitelně nadojenejch cestujících. Roušky měla asi jen půlka z nich, ryk, řev a radostné ječení přehlušilo oba žraločí motory. Jedna z děvčat se smála hůř než Jennys z Přátel a zvládala hurónský řev opakovaně produkovat každých 45 vteřin. Vystupovali postupně, část v Chrudimi, další ve Slatiňanech a zbytek ve Žďárci.


Před odjezdem z Chrudimi jsem sledoval na kameře čtyři vystoupivší mladíky, kterak vyzývavě simulují kopulační pohyby směrem k oknům, což velmi obveselovalo dámské osazenstvo v oddílu a jalo se je povzbuzovat k ještě energičtějším výkonům.

Ilustrační foto: Michael DiscenzaUnsplash

Protože jsem se zvolna rozjížděl a přerušil jim tedy necitlivě divácky atraktivní vystoupení, museli scénku asi v polovině svlékání přerušit a začít narychlo máváním a poklepy na sklo vyjadřovat důkaz hloubky svých citů.

K dovršení všeho se vybičovali v poslední marný pokus a jali se dohánět ujíždějící kamarády neobratným a klopýtavým během. V ten okamžik jsem opravdu trnul, s rukou nachystanou na rychlobrzdě, ale naštěstí se velmi rychle po pár metrech vyčerpali.

Říkám vlakvedoucímu, co si mi přišel plačtivě postěžovat:
“Hele, uklidni je, ruší mě to a nedokážu se dostatečně svědomitě věnovat řízení vlaku a čtení návěstidel…”

“Víš co, polib mi p*del!” zazněla zřetelná a hlasitá odpověď.

Vůbec nedbal, že jsem jeho nadřízený, prostě absolutně žádný respekt nebo úcta. 😀 😀

K dovršení všeho se za mnou těsně před Chrastí v táhlém oblouku zničehonic otevřely dveře na stanoviště. V nich stál fest upravenej chasník, překvapeně mžoural do tmy a povídá mi:
“Jsem se šel vych*at, ale to jsem asi blbě, že jo?”

“Jste fakt blbě, šéfíku, běžte si na úplně druhou stranu,” povídám mu.

Nakonec ale podotknu, že nám nic nerozbili, nepozvraceli a dokonce měli i jízdenky. Partu ani její členy neznám ani já, ani vlakvedoucí.

Každopádně je to další znak, že se situace po koroně vrací k normálu. A my a průvodčí budeme opětovně zažívat horečky sobotní noci. 🙂

5 komentářů

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt