Během karantény jsem si během procházek nemohl nepovšimnout posunu v ohromné stavbě, která probíhá kousek od nás. Ostatně jsem o čilém ruchu psal už dříve – tady a tady.
Silnice mimo jiné souvisí i s kolejemi, takže mě napadlo, že bych mohl zaznamenávat a občas vyfotit průběh operace, která zcela zásadně promění krajinný ráz a již nyní ovlivňuje velmi výrazně život místních obyvatel. O co se jedná?
V článcích jsem již zmiňoval, že kolem nás povede nová silnice, která bude hlavním tahem na Moravu. Protože přes nás vede i koridor a blízko kolejí je také řeka Loučna, je nutné udělat veliký most a přemostit ohromné údolí. Více napoví video…
Je to poprvé v životě, kdy mám možnost sám zažívat to, co jsem vždy čítal v novinách nebo viděl v televizi. Jezdí přes nás stovky těžkých náklaďáků, které neuvěřitelně poničily silnici. Ulámané krajnice, všudypřítomný prach a vytahané nánosy bahna na dříve poklidných silničkách, které vybízely k příjemným procházkám nebo kochací jízdě na kole.
Zažívám pocity hněvu a vzteku, protože na všechny výtky nebo stýskání na všechny strany je odpovědí nezájem (a nebojím se říct „máme v p*či“) nastalou situaci jakkoli řešit.
Nejvtipnější ale je, že v duchu současné módy se komunikace nese v duchu děkování za cenné podněty a připomínky, kterými se odpovědní budou okamžitě zabývat a zároveň ujišťování, že není nutné mít obavy, protože již brzy bude vše bezvadné a opravené a významně naroste kvalita života díky mnohamiliardovým investicím do nápravy zlikvidovaných silniček.
Samozřejmě chápu, že jede liga „slibem nezarmoutíš“ a nejlepší taktika je nic moc nehrotit a použít k řešení dva japonské bratry – pana Se To a pana Se Pak.
K dovršení všeho nám od 1. června na dva roky uzavřou víceméně všechny okolní silnice a zůstane jen jediná možná objízdná trasa k dříve bezproblémově dostupným lokalitám. Například do Pardubic tedy nyní budu jezdit „zkratkou“, která je sice delší, zato však mnohem méně pohodlná. 🙂
No nic, nedá se nic dělat, nějak to přežijeme. Ale zpátky k zajímavějším věcem.
Nová silnice tedy překlene hlavní železniční koridor a most, který se v blízkosti kolejí už nyní na zelené louce buduje, pracovníci stavby osadili unikátní technologií, která zatím v Česku nebyla nikde použita.
Most se nebude nasouvat, ale otočí se na zvláštním čepu a obě poloviny se poté spojí. Toto řešení se zvolilo proto, aby se minimalizovala omezení na koridoru.
Nikdo samozřejmě nechce opakovat nešťastnou událost, jakou byla nehoda ve Studénce, takže od kamarádů z SŽ vím, že nejen oni, ale i stavební firma věnují plánování celé operace neuvěřitelnou pečlivost. Jestli se vše podaří, budu u toho kromě foťáku i s kamerou a zaznamenám si celou operaci pro budoucí pokolení.
Stejně jako mnozí kolegové, i já mám rád prohlížení dobových záznamů, jak známá místa původně vypadala, takže mi přijde škoda nevyužít nabídku, kterou mám v podstatě za humny.
Dnes sem umístím prvních pár fotek a průběžně je budeme doplňovat a aktualizovat s povídáním, co je nového a jak tohle monumentální dílo pokračuje. 🙂
Ještě ti dva japonští šikulové mají třetího bratra, jmenuje se Se Ňák 😀
U nás v práci je zase Samo a Seto (https://1url.cz/@SamoSeto), nejvýkonnější pracanti, kteří jsou ale asi v každé firmě 🙂
Unás jsou zase Onoseto a Samoseto ohromní sabotéři, na co sáhnou, obratem přestává fungovat.
👍