Teplo, nebo zima

Na dnešní vysvětlující úvahu mě přivedla situace, která se udála 2 týdny zpět. Během jízdy spěšňáku za mnou přišla vlakvedoucí s dotazem, zda by šlo omezit výkon klimatizace.

Starší cestující v oddílu B totiž hlasitě vyjadřovala nespokojenost a stěžovala si na chlad. Že jí vane na krk z otvoru nad její sedačkou. Na nabídnuté řešení, aby si přesedla, nereagovala vůbec vstřícně. Naopak vodopádem výčitek ke kvalitě cestování emotivně hubovala nevinnou kolegyni.

Myslím, že hodně našich zákazníků nemá jasnou představu, jak lze tepelnou pohodu na palubě ovlivnit, zkusím tedy v krátkosti popsat reálné poznatky z letních i zimních měsíců přímo z praxe.

Aktuálně je léto, probereme tedy nejprve klimatizaci. Téma topení si necháme na zimu. Moudře jsem se naučil šetřit nosná témata na hubenější časy, že? 🙂 (O co, že ti to zase budu muset připomínat! – pozn. admin)

“Moje” vlaky lze rozdělit na ty s klimou, bez klimy a s klimou pro strojvedoucího. Možná, že je pro někoho stahovací okénko a hlučné větrání již překonaná záležitost a proti tomu názoru vůbec nic nemám. Z pozice fíry však musím připomenout, že jako obyčejní zaměstnanci neovlivníme nasazenou řadu stroje. Stížnosti či stýskání je nutno směřovat k lidem, kteří toto mohou změnit.

Nebudu psát nic nového, když zmíním, že vypsat nenapadnutelné výběrové řízení není snadná věc, protože kromě základního aspektu “musí se to zaplatit”, do hry vstupuje ještě faktor “kdo to dokáže vyrobit v mnohakusovém počtu?”, “za jak dlouho?” a také “kde ty vlaky nasadíme?”.

Mám samozřejmě radost, že vedení Pardubického kraje společně s ČD našlo společnou řeč a po několikaletém průkopnickém ježdění dvou Žraloků se budeme těšit z dalších, nových strojů.

Lidi s námi jezdí rádi. Je pravděpodobné, že se díky rekonstrukci trati 238 zase zkrátí dojezdové časy mezi městy. Pokud se toho dočkám, a věřím, že ano, otevírací okna Regionov se stanou spíše okrajovou záležitostí. Pak se mi možná budou hodit zkušenosti, které jsem ježdění s jednotkou PESA získal.

Klimatizace

Žralok nabízí celkem čtyři režimy nastavení tepelné pohody. Topení, automatika, větrání a klimatizace. Samotnou teplotu v oddílech vidím v podmenu na obrazovce. Tam ji zobrazují jednotlivá čidla. Osobně mohu ovlivnit teplotu pouze v rozmezí dvou stupňů nahorů/dolů od předdefinované a neměnné hodnoty.

Do hry vstupuje několik proměnných. Venkovní teplota, kdy překvapivě může i v relativně chladném dnu slunce vyhřát skrz skla interiér vlaku až k padnutí. Je nutno též kalkulovat s počtem lidí uvnitř, tepelnou setrvačností z nahřátí a akumulací tepla ve skříni jednotky.

Není problém, když přijde průvodčí a žádá o ztlumení klimatizace. Čidla sice jasně ukazují, že je v oddíle ideálních 22 stupňů, ale protože chvíli trvá, než se studený vzduch dole smísí s teplým nahoře u stropu, a regulace ubere na výkonu chlazení, může sibérie vanoucí z otvorů jedince rozmrzet.

Každý z nás má zkrátka rozdílné vnímání tepla či chladu. Roli může hrát i oblečení. A v nejhorším případě pak člověk sedí v místě, kde je účinek maximálního chlazení hodně cítit.

Pokud jsem tedy vyzván, zapnu místo klimatizace jen ventilátor a hlídám si moment, kdy teplota začne stoupat k 27 stupňům. Potom klimu zase zapnu. Automatiku nevyužívám. Mašinka totiž v tomto režimu sama spíná i topení a přijde mi zbytečné plýtvat drahým palivem a zatěžovat agregát jen tak.

Vůbec nejhorší situace ovšem nastane, když klimatizace přestane fungovat. V takovém případě – kromě opakovaných restartů – mnoho dělat nelze. Snažím se pak co nejrychleji sehnat náhradní stroj. A potom jsem rád i za obyčejnou 810ku, která v nouzi zaskočí za nemocného Žraloka.

Ten potom musí do opravy, kde se za pomoci diagnostiky zkoumá, zda neuteklo chladivo nebo nehapruje čidlo, které pak posílá vadná data řídící jednotce. Je docela štěstí, že už mají ČD školené specialisty na servis. Ti se pak věnují pouze tomuto problému a failů s klimatizací oproti předchozím letům výrazně ubývá.

A co si budeme povídat – snad díky novým strojům a jejich podobnosti se stávajícími odpadne nutnost vychytávání dětských nemocí a učení se za pochodu.

Těším se! 🙂