Viděl jsem, jak jel Kim na výlet. Fíra bude bez prémií a seberou mu pravděpodobně i osobní ohodnocení.
Když jsem mu volal, říkal mi:
Viděl jsem, jak jel Kim na výlet. Fíra bude bez prémií a seberou mu pravděpodobně i osobní ohodnocení.
Když jsem mu volal, říkal mi:
Vezu vlak plnej lidí. Zastávka na znamení v Prosetíně, to je taková dědina s pár barákama kousek od Chrudimi. Nejčastěji tam vystupuje děda s kloboukem a košíkem nebo teta o berlích. Někdo si zmáčknul na poslední chvilku znamení k zastavení, ale ubrzdil jsem to. Chci upozornit cestující, že takhle ne, že se mačká pěkně včas! Jakože výchovně, ale v ostrém tónu.
Závody. Ve stejný čas odjíždí dva vlaky na koleji vedle sebe. Vyjíždíme úplně stejně, mám handicap 15 tun navíc, ale zase vlastním motor s turbem.
Minulý týden jsem byl s manželkou a dětma v pražské ZOO. Tam jsme jeli rychlíkem, zpátky nám Railjet ujel. Šel jsem si tedy vystát frontu na lístky, kluk i dcerka musí mít taky, je jim 7 a 4 roky.
Na peronu čekáme, asi 15 minut před odjezdem přistálo EC, rychle se plní. Procházíme vlak, rezervačka, místenka, voila – rezervačka až z Pardubic. Tak si sednem. Děti k oknu, vytahujem Brumíky, pitíčka, jablíčka. Vlak se tiše rozjíždí, nastupuje příjemná pohoda, že jsme za hoďku doma.
Vezl jsem borce, nadojenej a smrděl ukrutně, zech*anej a zes*anej. Přišla mi to říct vlakvedoucí. Smraďoch lístek, dojel na konečnou do Pardubic. Tam mám 45 minut a jedu další vlak. Nejdou otevřít okna, tj. vypnout otevírání dveří a nechat přes mou kabinu otevřený okna a vyvětrat. Místo abych si posvačil, sháním uklízečky a tancuju, aby byla souprava ve vůni.
Poručík Columbo. Nějaký cestujici si zapomněl u mě ve vlaku tašku. iPad, noťas Dell, ještě pár lejster. Navštěvuje jakýsi kurz rekvalifikační, úřad práce Chrudim. Dovolám se mu, ohromná radost, že odjíždí v 13:38 rychlíkem dál na Prahu. Ja už stojím s osobákem mimo peron, asi 600 metrů na odstavnejch kolejích. Venku vedro jak prase, 35 stupňů.