První část prázdnin mizí pomalu v zapomnění. Než se tak stane, doplním do deníčku několik poznámek, které by jinak odvál čas.
Kdo čeká něco od kolejí, musí hledat jinde, např. zde.
První část prázdnin mizí pomalu v zapomnění. Než se tak stane, doplním do deníčku několik poznámek, které by jinak odvál čas.
Kdo čeká něco od kolejí, musí hledat jinde, např. zde.
Letos je léto jiné. Po dlouhých a neveselých trápeních nyní v Pardubicích prožívám poklidný drážní život, který mi mega vyhovuje.
Není tedy úplně bez vln a bouřek, což budu demonstrovat na dvou kolejových situacích, od kterých se posléze podíváme i jinam.
Na úvaze, čím bych se živil a jak vydělával, kdybych nebyl strojvedoucím, jsem si v poslední době několikrát zapřemýšlel.
Pozvání do studia tentokrát přijal Honza.
Admin dí: “Budou prázdniny, budeš línej, tak napiš něco už teď, dokud máš co.”
Nikdy to neskončí. Myslím příval drobných událostí a zážitků, které byť triviální, přispívají k celkové pohodě.