Bazén srandy (2)

B

Stalo se: 14. května 2016

Když odplavu, jdu do sprch a cestou si čistím zuby. Mám desku na plavčo, piškot, packy, tašku s pitím, sprcháč, pastu, brejle, čepici a ručník. Jednou rukou čistím, druhou nesu náklad.

Ve sprchách dojdu k umyvadlu, dočistím zuby, vypláchnu, svlíknu plavky a jdu se opláchnout od chloru. A když se myju, přišla za mnou nějaká učitelka.


Hezká, usměvavá a prý:
“Nebojte se, já se nejdu dívat, i když se kouká dobře. Vypadá to jako záminka, ale vypadla vám pasta. Všimla jsem si, že jste si čistil zuby, asi je vaše.”

“Jéé, super, to jste hodná, díky moc. A tak nezůstanete už, že byste mě namydlila?”

“No to byste pak musel umýt vy mě,” smála se.

“Tak to asi radši necháme bejt, moc díky. A zase se zastavte,” smál jsem se už i já.

“Na shledanou,” otočila se a byla pryč.

Konec story, nic víc už nebylo.

🙂

Hned jak jsem sednul na kolo, volám manželce:
“Počkej, až dorazím domů. Budu ti vyprávět, to budeš koukat, co se mi stalo.” 😀

Že jsem doma spokojený, to je pravděpodobně poznat. Manželka je opravdový poklad. Je mnohem chytřejší a kultivovanější než já. Na rozdíl ode mě je opravdu hodná. A já, jak jsem hravej zmetek, ji neustále škádlím a trápím. Nemůžu si pomoct. 😀

Ohledně plavání jako koníčka to se mnou nemá snadné. Musí to být očistec. Nemilosrdně a každý den prostě jdu. Uvědomuju si, že jsem sobecký. Děti nemocný, slavnostní nedělní oběd, návraty z výletu – všechno se podřizuje tomu, abych bazén někam vecpal a měl splněnou povinnost. Nic mě nezastaví, prostě musím do vody, i kdybych měl padnout. Regulérní závislost.

Před nějakým časem jsem měl narozeniny. Všemožné dárky, hogo fogo pití, čokolády, peníze, ze všeho jsem měl radost. Ale zcela jednoznačně jsem měl tu úplně největší z dárku od manželky. Že i když to pro ni není úplně jednoduché, dokáže tolerovat mou celoživotní lásku a vášeň.

Ale trápit ji budu furt, v tom se nezměním! 😀

Dodatek

K plavání jen tolik, že nesejde na počasí, čase, okolnostech. Pro vaši představu, takhle vypadá výpis z lednových návštěv bazénu. Jiné měsíce jsou úplně to samé, liší se jen časy návštěv. 🙂

1 komentář

  • Tak Ti nevím, jestli mám dát palec nahoru Tobě nebo Tvojí manželce 😀
    Ale co, dám oběma… 👍👍

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt