Vězeň z WC

V

Když jsem byl ještě u vozmistrů a sloužil vozového elektrikáře, jezdilo čerstvě (a krátce) Pendolino. Volal výpravčí, že je zablokovanej záchod a na něm chlap, kterýmu nejde otevřít a nemůže ven.


Sloužil jsem ten den se starším matadorem. Borec, kterej šíleně hulil, imréver retko na rtu. K tomu, aby za kuřivo tolik neutratil, si ty cigára balil. Kombajn na to, pakle tabáku ve skřínce.

Smrdělo to strašně, asi jako když hoří nehty a seno. Fuj, úplně mám – jako nekuřák – hořko v puse.

Výpravčí nás úkoluje do vysílačky, ať tam hned vyrazíme, že je rychlík už u vjezdu (myslel vjezdové návěstidlo). Kolega, stejně jako při jiných závadách se zablokovaným WC, s sebou vzal páčidlo.

Vlezl s cígem u rypáku do Pendolina, v ruce pajcr a říká vlakvedoucí, která u dveří záchodu hlídkovala:
“Uhněte paninko, ať to vodpáčim.”

Ta zbrunátněla a vykřikla:
“Ne, to se nesmí!”

Bránila dveře vlastním tělem. Nechtěla škodu na italský noblese. 🙂

Nakonec pajcr nebyl potřeba, jen se přetočil zámek pode dveřma a chlapík se vcelku snadno vysvobodil.

Občas na to vzpomínám, když vidim vozáky likvidující zdlouhavě závadu. Si v duchu povídám:
“Tss, se s tím se*ete, Lanďák by to měl už dávno hotový.” 😀

Přidej komentář

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt