Zážitky z vlaku (3) – Mobilní věk

Stalo se: únor 2017

Jedu si z Pardubic do Hradce Králové pro opravenou mašinku. Sednu si do Pantera na čtyřsedadlo. Přes uličku na druhý čtyřce sedí hezká holka, asi 20 roků. V ruce mobil, zahleděná do displeje, nevnímá svět okolo, wifi asi funguje.

Čtu si.

Panter se rozjel, zastavil první zastávku v Rosicích, nastupují další lidé a slyším:
„Jéé, ahoj!“ sedla si vedle tý hezký holka jiná slečna, taky hezká, přibližně stejného věku.

„Ahooj! Jsme se neviděli strašně dlouho už! Ty jo, možná od srazu před 4 rokama ze základky, viď?“

„No, to jo, ahooj!“ objímají se.

Sednou si a… ticho.

Přistoupivší děvče také vytáhlo mobil a začalo fascinovaně sledovat FB novinky. Už ani jedna nepromluvila jediné slovo až do Hradce, kde jsme všichni vystupovali. Obě zaujatý telefonama, ponořeny do virtuálního dění.

Bylo mi z nich regulerně smutno. Úplně jsem si představoval, jak potkám kámoše ze základky a kecáme o všem, co se nám přihodilo.

Asi nová doba. Telefon vládne!