Vzrůšo na vsi

V

Posledně jsem psal, že to tu mám moc rád. Zcela nezpochybnitelnou věcí je fakt, že máme veškeré vymoženosti občanské vybavenosti. Vlak, obchod, pekárnu, hospodu, poštu, hřiště, školku, kostel, hřbitov, řeku, dva rybníky, kanalizaci, vodovod, sběrný dvůr, knihovnu, hasiče i Sokola. A hlavně Obecní úřad!


Chybí už snad jen obecní blázen. 🙂

Je nutno říct, že právě OÚ je velikým hybatelem a motorem mnoha úspěšných a povedených oprav, rekonstrukcí, realizací, revitalizací a projektů. Vidím ohromný rozdíl na úrovni komunální politiky, kdy konkrétní lidé reprezentují konkrétní dílo, a nesou za něj odpovědnost.

Naprosto parádně se podařilo nastartovat družbu s okolními obcemi, takže se pořádají společné akce, které tmelí a utužují obyvatelstvo. A jsem za to moc rád.

V průběhu čtyř let se podařila jedna z unikátních věcí. Nedaleko od nás je les, kde kdysi stával patrový lovecký zámeček Neulust, postavený roku 1790 za Filipa Kinského. Zbořen roku 1906 a na místě zbyly jen ojedinělé zbytky zdiva. Ve sklepení pod zámkem byla černá skládka, samotný lesík zpustlý, neudržovaný, zarostlý.

Obec dokázala naprosto jedinečnou věc. Nejprve oblast brigádně vyčistila, sehnala peníze, potřebné věci opravila, a teď je zde zřízené nádherné místo s krásným výhledem a možnost zastávky při výletě na kole nebo pěšmo.

Každý hrad má tajemství, tedy i ten náš. Letohrádek byl původně zřízený jako letní prc-haus knížete, který si sem vozil dorostenky a prováděl s nimi – jako správný feudál – zhýralé kousky.

Doba ovšem pokročila.

Zatím se o našem unikátním opraveném místě příliš neví. Lidi k němu zatím jezdí převážně autem. Co je horší, přímo dovnitř citlivě zrenovovaného místa. Tedy do míst, kam je vjezd autům zakázán. Což samozřejmě nelibě nesou jak zastupitelé, tak především občané, kteří se na rekultivaci místa podíleli.

Pozorný obyvatel sousední vsi projížděl jednou v podvečer kolem lesíku a uviděl auto, co bylo najeté přímo uprostřed vzácné opukové podezdívky. Ihned volal našemu starostovi, že je nutno zasáhnout.

Starosta okamžitě skočil na kolo a jel narušitele vykázat. Vztek mu dodal sílu a elán do nohou, takže vzdálenost zvládl překonat v rekordně krátkém čase. Kolo zahodil bezhlučně do mlází a potichu, jako myška, se přiblížil k autu, kde chtěl procesně konat.

Jeho rozhodnost ovšem po pohledu do vozu vzala rychle za své. Nechci být vulgární s popisem detailů, tak nechám na tomto místě promluvit píseň.

Mohu vám prozradit, že akce byla dle odhadu někde v půlce, takže pokládal za necitlivé přerušit dobře rozběhnuté dílo. Velmi rozumně do dění nezasáhl a potichu odjel na kole zpět k domovu, tentokrát již beze spěchu.

Posléze se do projektu doplnila pevná a uzamykatelná zábrana, která zcela znemožňuje vjezd osobním automobilům.

Přiznám se, že nějak nevím. Mám ambivalentní pocity. Není jistě správné rajtovat autem po lese! Na druhou stranu, možná se mohly v duchu dnešní bezpečené doby instalovat 2-3 kamery pro dohled nad daným místem, a zprostředkovat případným zájemcům nevšední podívanou. Určitě by to nikoho neuráželo, naopak by se pozvedla popularita místa. 😀

Je opravdu těžké vše správně posoudit. Jen v jednom mám zcela jasno. Pan kníže by měl radost!

Neulust Uhersko

Komentáře: 3

  • Nomen omen, jak vidno 😀
    Trochu mi to připomnělo Šimkovo a Grossmanovo nakukování triedrem do křovíček chlípnými penzisty.

  • Povedená historka 👍 tohle nevymyslíš, to dokáže napsat jen život…

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt