Během posledního roku přišlo neskutečné množství nových zácvikantů na pozici strojvedoucího. V minulých letech to takhle masivní rozhodně nebylo. Moje psaní zjevně nese ovoce! 😀
Nechci, ať to vypadá, že jsou ty kvanta a zástupy nováčků pouze moje zásluha. Je nutno spravedlivě přiznat nepatrný podíl našemu personálnímu oddělení. Paralelně se mnou vedou náborovou kampaň a ukazují nerozhodným, že jedině u dráhy může být člověk v práci i osobním životě spokojený. 🙂
Kromě mlaďasů kolem 20 let, nově přicházejí i jiní adepti. Dospěláci v nejlepším věku, někde mezi 40-50 let, často se vzděláním, které dříve v této profesi nebývalo časté, navíc oborově zcela mimo železnici.
Měl jsem jich několik v uplynulých měsících xkrát na zácviku. A tihle frajeři mě tedy neuvěřitelně baví. Mají za sebou mnohdy úspěšnou kariéru, v hlavě srovnaný hodnotový žebříček a jsou mnohem chytřejší než já. Až mě tím se*ou! 🙂
Přišel inženýr od vojáků, taky pán z banky, přišel i manager většího týmu ze soukromé firmy. Absolvovali kompletní, nezkrácené, nezměkčené výběrové řízení. Úvodní motivační pohovor, zdravotní kolečko, psychotesty, první část kurzu na licenci. A jezdí aktivní zácvik, takže sami řídí mašinku.
Já je bedlivě pozoruji a – kromě vyhodnocování samotné jízdy – vypouštím nenásilně zvídané dotazy, proč a jak přišli na práci u dráhy, jak to, že jdou do tak zásadní změny, a hlavně, jestli se jim u nás líbí. Zajímají mě ne zcela zřejmé věci, je jasné, že řízení vláčku baví úplně každého.
Ilustrační foto: Lee Hull / Unsplash
Chci vědět, zda jsou spokojeni i s tím ostatním. Jestli je někdo nemlátí či nešikanuje. Jestli je za malichernost nejebe nadřízený. Jestli je pro ně systém zkoušek akceptovatelný. Vyzvídám otázky z konzultací, ptám se na lektory, protože mám stále na paměti, jak o nás pečovali a pomáhali nám.
Bez výjimky jsou tito nováčci spokojení. Bezvýhradně. Mám z toho strašnou radost, protože mě to přesvědčuje, že nejsme tak v pr*eli, jak se mnohdy říká v nepřátelsky naladěném tisku nebo v různých reportážích.
Tihle noví mají díky vlastnímu hodnotovému žebříčku úplně čisté srovnání. Rozhodně mi nelžou, to bych, díky své dlouholeté nádražacké vyčůranosti, okamžitě poznal. A velmi mne těší jejich nadšení.
I když vedle nich musím stát deset hodin, protože má Žralok úplně na pytel řešené druhé sedátko, a není z něj vůbec nic vidět. Takže zatímco se zácvikant pohodlně válí v big boss trůnu, instruktor musí stát. Ale to se nedá nic dělat – když jsem se učil já, taky jsem si vozil zadek, zatímco starší kolegové stáli.
Jednu – pro mě osobně velmi potěšující – zprávu jsem si nechal úplně na konec. On se teda asi bude vztekat, že to vyzrazuju. Je to skromnej a neviditelnej kluk, nestojí o pozornost. Jakože prej o něm tenhle blog není. Ale z velký části je – minimálně díky němu vypadá líp, než jsem si kdy uměl představit. Bůhví, jestli to nakonec nevystřihne jako u videí nebo u sprostých slov, kterýma občas v textech nešetřím. 😀
Zdejší admin – moje pravá a levá ruka, hlava i svědomí – se nám, moji milí čtenáři, pustil do velké věci… Rád by si výhledově udělal kurz na strojvedoucího.
Byl se za mnou osobně podívat, nasát v terénu omamnou vůni kolejí. Dostal ode mě též dárkem nové tričko s logem národního dopravce, flaušovou mikinu, a mnoho rad do začátků.
Rád by si – za své peníze a ve svém volném čase – udělal všechny nutné zkoušky pro licenci strojvedoucího, tedy pokud projde přes všechny zdravotní testy. Ty těžké už má úspěšně za sebou, v dohledné době snad projde zbytkem. A pokud ano, budu vám s chutí přinášet dojmy od člověka, který je nehorázně úspěšný ve zcela jiném oboru.
Nedává samozřejmě výpověď. Jen si chce rozšířit obzor, možná v rámci přípravy na důchod. 😉
Ve své práci je spokojený, čímž mě trochu štve! Ale použiju slova dona Corleone. Budu ho přesvědčovat! 😀
Dobry den.Jsem opravář žen strojů a celý život se motam kolem traktorů kombajnu jiné zem.techniky.Loni se mi stal úraz z pravou rukou hrozí my důchodem pac mi vzaly z ruky tři kostí.Ruka ale zase tak nepohyblivé není tak jsem se se chtěl zeptat na tu zdravotní prohlídku.Strojvudce jsem chtel dělat od jak živá jenže za komunistů jsem se nedostal tak jsem šel na opraváře.Take to není špatné povolání jenže s tou rukou asi už nic neopravim .Myslím ale že lokomotivu bych snad řídit mohl.Je mi 48 roků.Snad mi odpovíte s pozdravem Raška Pavel
Dobrý den, zdravotní stav posoudí specializovaný lékař. Každopádně dojít na pohovor určitě můžete, třeba bude volná i jiná pozice. Držím palce, ať se Vám podaří uspět.
👍
Taky jsem se k tomu dokopal…..takže mě ted čeká kolo doktorů a psycholog..Pokud tím sítem projdu,tak pak děj se vůle boží 🙂 Takže i já děkuji za inspiraci 🙂
Paráda, poprosim, dej nám sem potom vědět. 🙂
Zajímavá souhra náhod. Článek komentující nové strojvedoucí přicházející z jiných profesí – já byl zrovna včera na přijimacím pohovoru a teď mě čeká kolečko doktorů. Přecházím z IT. Adminovi fandím 😀
Víc takových článků! (fakt se to dobře čte).
Perfektní, tak držím palce.
Adminovi držím palce!