Pod mostem

P

Jelikož jsem prodělal Covid v lednu a drážní očkování nedopadlo, byl jsem nucen počkat na okamžik, kdy půjde běžným způsobem zaregistrovat i můj ročník. Neb jsem zvídavý, udělal jsem si i kontrolní test na protilátky. Jeho vyhodnocení jistou míru imunity prokázalo, ovšem čísla byla nízká.

Díky možnosti sledovat počet registrací online, rychlost odbavení, druh a počet vakcín, jsem si vybral pro očkování Hlinsko. Nabízelo se sice použít k přepravě vlak, ale protože jsem měl ten den dost věcí k vyřízení, jel jsem autem.

Mrzelo mě to, protože je očkomísto přímo u nádraží, takže jsem zvažoval i plán ihned po zastavení vlaku všechny předběhnout a chytit spěšňák zpátky. Jenže při selhání plánu by bylo mrzuté postávat na peronu a štkát nad zmarem dobře vymyšlené akce. Navíc se doporučuje po vakcinaci klid, takže jsem musel odběhnout a odveslovat sportovní dávku před vpichem a smířit se s tím, že další den budu muset fyzicky odpočívat.

Samotná cesta autem do Hlinska je pro mě určitým svátkem, protože tam takhle jedu jednou za uherský rok. Silnice víceméně kopíruje trať, kde denně jezdím, a můžu tedy pozorovat dobře známá místa z úhlů a pozic, které z lokotky vypadají zajímavě.

Očkování proběhlo bez potíží. Díky nově umístěnému čipu jsem si před opětovným nasazením alobalové čepice povšimnul na tabletu plného 5G signálu, což potvrdilo, že Pfizer vážně funguje. 😀

Při návratu k domovu jsem měl možnost vidět na vlastní oči jev, který už mnohokrát ovlivnil jízdu nejen mého vlaku. Opakuje se totiž se železnou pravidelností.

Ilustrační foto: Jake RoxenUnsplash

Abychom si rozuměli – chápu, že kamiony vozí zboží a jsem přesvědčený, že je to práce potřebná a složitá. Jen nad chováním některých vozků musím nevěřícně kroutit hlavou.

Tři kamiony za sebou, první zjistil, že se nevejde pod most a couvá. Dobře, nenarazil do konstrukce, jen vjel někam, kam vůbec dojet neměl. Stane se. Osobní auta počkají, řidič napraví svůj omyl.

Ale Jacek přede mnou necouvá. Naopak – musí se sám přesvědčit a prostě to zkusí!

Jak to dopadlo, netuším. Neklidná krev vzbouřená bojem s vakcínou mi velela pokračovat v jízdě.

Nejvíc pyšný jsem ovšem na novum, které u mých videí jistě registrujete. Snažím se nenadávat a i v psaném textu ubývá sprostých výrazů! Dokládám tím, že při velké snaze a soustředění člověk dokáže prakticky zcela eliminovat zbytečné vulgarismy, kterých je současný svět plný.

Ale popravdě, bolí mě to víc než ruka po injekci. 🙂

 

Dodatek admina

Ne náhodou jsou poslední dobou videa ochuzena o originální zvuk a obohacena podkresovou hudbou. To jen k doložení Hopova tvrzení o vulgarismech. 😀

 

Přidej komentář

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt