Výluka, do díry

V

Věděj to vůbec lidi, který vozíme, že nás ty výluky trápěj a mračíme se na ně stejně jako oni?

Zapsáno: 20. 3. 2026

Tahle aktuální, co se provádí v úseku Uhersko-Zámrsk a bude pokračovat dále, je pro mě svým způsobem unikátní hned v několika ohledech. Předně je to poprvé, co se na koridoru vyhýbáme, poskakujeme, řadíme, střídám a rovnáme s ostatními vlaky do dlouhých řad, aby se cikcak na přeskáčku mohlo projet úzké jednokolejné hrdlo, které je díky stahovačkám a práci v kolejišti mnohonásobně nebezpečnější.

Je neradno cokoliv podcenit. Při projíždění jsem napnutej jak kšandy a snažím se s maximálním soustředěním obsáhnout všechno, co se po mně v opatřeních požaduje. Situace, kdy to máte mazat s vlakem proti několika bagrům, co se k vám točí prd*lí do osy koleje a vy, ačkoli odhadujete, že se díky zkrácenému zadnímu závaží na stroji asi vejdete, je na nervovou soustavu strojvedoucího pořádný nápor. Do toho se v kolejišti pohybují desítky lidí různých firem, na první pohled naprosto nahodile a bez jasné organizační struktury.

Že se v takovém případě něco nepovede, je věc, které se vůbec nedivím, protože uhlídat všechno a všechny zkrátka nejde. A nevede se opakovaně.

Stáhni sběrač

Tahle návěst je v úseku umístěna viditelně a díky diodovému blikání ji registruji skutečně na více než kilometr dopředu. Přesto když ji míjím, se pokaždé v duchu krátce pomodlím, ať mám ten smeták doopravdy dole. Kamera přítomna na sloupu u návěsti, která si v noci přisvěcuje, vidí strojvedoucímu do obličeje, aby ho případně mohla usvědčit a ukázat všem, kdo má přístup, že je fíra p*ča, co nerespektuje. A to působí dost výhrůžně.

Ptal jsem se několik zkušených kolegů které respektuji na výklad SPO nařízení, které mám v tabletu před sebou. I když mě všichni konejšili, že je to napsáno v souladu s literou, mračím se velmi na věc, kterou nekonám, ačkoli jsem k ní nařízením a rozkazem přímo vyzýván. Prostě to tak je a nepátrej po tom. Tak jo. Hm.

Zpoždění, kterých se díky přejíždění (řazení) velkého množství vlaků dosahuje, jsou často značná. Též jejich výskyt je nepředvídatelný a nahodilý. Odměnou za zmiňované útrapy bude všem, kdo koleje užívají, rychlost až 350 km/h a dosažení mnohem kratších jízdních dob. S ohledem na to, že bajkám o začátku výstavby VRT věří pouze naivní snílci, mi přijde srovnání zprohejbanejch kolejí a jejich podbití kamením, jakož i promazávání závor WDčkem jako mnohem smysluplnější.

Do díry

“Tamhle tě klidně může vzít, do Suezu,” děl kolega Tomáš při mém zácviku na Hrachu.

Nebral jsem jeho výhrůžky příliš vážně. V době, kdy už jsem kolem Třebové jezdil sám, jsem občas spíše ze zvědavosti koukal, kudy ze se ta neznámá kolej kroutí a jak v ní dlouhý had cizého nákladního vlaku mizí, aby se po čase objevil tam, kde by ho jeden absolutně nečekal. Chápu, že se při rekonstrukci a výlukách v České Třebové přistupuje k různým provozně-operativním řešením. Někdy mě tyto ale uvádejí ve vysoký neklid.

Vjezd do tzv. Suezu. Česká Třebová.

“Zdravím tě, pane kolego,” ozvalo se z vysílačky před příjezdem do ČT. “Přivoláme si tě do stanice a pojedeš na sedmou. A zpátky pudeš do díry.”

Zaplašil jsem v první chvíli úvahu, že mě čeká osud trenéra z Pulp Fiction a uvažoval, co tím hlas myslel. Občasné krajové názvy oblasti, např. dej to ke starýmu zbrojení, stojí to na škodovce, na škváře, na pětiletce, v elektrárně, v karpatech či na váze, mi nejsou neznámé, ale pojedeš do díry bylo vyřčeno úplně poprvé.

Co tenhle slogan znamená, si můžete díky narychlo pořízenému záznamu (telefon opřený o knihu předávky) v mojí premiéře projet společně se mnou. Hezkou zábavu.

Komentáře: 2

  • Jojo, parádní nostalgie nákladních jezdců, když se tudy vozily NExáky z odjezdové skupiny na Smíchov… no, ale, to už je taky skoro 30 let zpátky… ale, vypadalo to tam úplně stejně… děkuji

  • Děkuji za zajímavé video, ta kolej byla pro mne jako kaštan vždy taky trochu záhadou.

    “Do toho se v kolejišti pohybují desítky lidí různých firem, na první pohled naprosto nahodile a bez jasné organizační struktury.”
    … To není nahodile jen na první pohled, ono to nahodile prostě je.

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Činnost webu můžete podpořit jednorázovým příspěvkem, pokud se vám tu líbí 😊.

Archivy

Kontakt