Pilot fíra

P

Stalo se: 3. listopadu 2018, 22:42

Před dvaceti minutama přejeli sebevraha kousek od Pardubic. To se tak prostě stane. Nastupuju v depu, drnčej telefony a buděj se spící kolegové, jestli by neudělali pilota.

Pilot je fíra, kterej neřídí, ale sedí na mašině a radí tomu, kdo právě sedí za kniplem a nezná trať, jaká jsou kde návěstidla, rychlosti nebo zvláštnosti na odklonovém úseku.


Přímo v Pardubkách stály tři rychlíky – ČD, Jančura a teď Leo.

Všechny vlaky ČD už jsou pryč a objedou to přes Hradec a Choceň. Pendolino frčelo hned. Soukromník, páč nemá ani pilota, ani fíru, co by to tam znal, bude čekat, než se to vyšetří.

Psal jsem o této situaci klukům na mým oblíbeným fóru. Nedokázali pochopit, proč by měl strojvedoucí trať dobře znát. Koleje jako koleje.

Jeden klučina vyjádřil údiv:

Spíš bych přemýšlel, proč potřebuješ na to pilota – tolik sra*ek – když řidič může na všechny silnice. To máte ty koleje tak špatně značený?

Druhej zase:

Ale tak něco na tom je, zrovna po kolejích by to asi mohl řídit jen počítač ze všech možností dopravy nejlíp. Taky mi to přijde jak středověk. Vymejšlejí se autonomní auta a po kolejích je problém to projet, když asi není řidič proškolenej na tu trať. Chápu, že to jsou předpisy, ale už by to asi chtělo změnu.

Snažil jsem se teda vysvětlovat podle sebe:

Musíme domluvit, zda se o tom chcete bavit žertovnou formou, anebo slyšet skutečné důvody, proč jsou určité věci nastavené z pohledu laika nepochopitelně. Ale to, že jde všechno dělat počítačem, nemám chuť ani komentovat…

Každá trať je úplně jiná, i když se koleje na první pohled zdají všude stejné. Má nejen jiné rychlosti, ale i rozmístění návěstidel, jinak dlouhé perony. Jinde a jinak se brzdí ze 160 nebo 60 km/h, jsou i různá napětí v troleji. Někde je výprava vlaků výpravčím, může se lišit i vozidlo, které tam jede kvůli průchodnosti. Rozdíl, zda se jedná o vagony nebo ucelenou jednotku. A bavíme se také o tom, že jde o bezpečnost a čas.

Jistě, fíra může jet odklonem třeba dvacetikilometrovou rychlostí a nic by samozřejmě nepodělal, ale potom zaseká všechno za sebou a přijede druhej den ráno.

Zkusím třeba malej modelovej příklad – trať, kterou dobře znám.

Jezdím v noci z Hradce Králové do Pardubic. Jedu 120 v místě, kde kolej vede kolem Stéblové lesem. Neskutečně se to tam na rose smeká. Stačí lehce navlhlo a je to jako sáně. Já vím, protože to tam znám. Kdo ne, může se modlit jak kolovrátek a chodit denně do kostela, ale žádná z brzd na vlaku mu nepomůže a nezastaví, ani kdyby se pos*al.

Hned o malý kousek dál – před a za zastávkou Semtín. Na předvěsti vjezdového návěstidla do Rosic svítí volno (zelená), což znamená, že na dalším, tedy vjezdovém  může být nejhůř výstraha (jedna žlutá). Jedu v 0:35 ráno stovkou a koukám, že tam jsou nad sebou dvě žluté barvy (max 40 km/h a výstraha).

To nesmí bejt, naprosto vyloučeno! Správným řešením je okamžitě zastavit a volat výpravčímu.

Já ale vím svoje, takže svištím dál stovkou. Jednou rukou mačkám vlakový zabezpečovač a druhou se dloubu zamyšleně v pupíku. Přemýšlím o tom, že za malý moment už budu sedět ve svym novým autě a budu se těšit z toho, že mi v nejhlubší noci svítí líp, než jakákoli lokotka na trati.

Jak je možné, že se nedivím, nemračím a nevolám výpravčímu? Protože to tam znám! A vím, že o cca 800 metrů dál za návěstidlem je šrotiště, kde svítí oranžové světlo celou noc a je v dokonalém zákrytu nad vjezdovým návěstidlem. Takže i když se zdá, ze jde o jedno návěstidlo, a neznalec by na to klidně přísahal, já vím, že jde o dva různé světelné zdroje. Poznat je to zhruba na 200 metrů daleko. A já nemůžu jet pomalu jen kvůli reálnýmu optickýmu klamu, protože by lidi řvali, že jsem zpožděnej.

Takových příkladů je spousta. Kdo tudy nejezdí, nemůže místní podmínky znát a nemůže jet rychle. S autem zastavím na padesáti metrech, vlaku kolikrát nestačí ani 600 metrů…

Klučina číslo tři pořád nesouhlasil:

Já bych se teda s Hopou hádal. Myslím si, že ten, kdo tou tratí nikdy nejel, ji může projet bezpečně a ani nemusí nikoho zdržovat. Stačí uchopit rozum do hrsti, dodržovat předpisy a nemachrovat. Každý svéprávný fíra by to měl zvládnout. Pokud ne, možná by měl dělat spíš posunovače.

Dávám teda další příklad.

Fíra dost často dělá i toho posunovače. Já se hádat nechci, spíš jsem vysvětloval důvody a vlastní zkušenost…

Na trati Pardubice-Havlíčkův Brod se na zastávce Vrbatův Kostelec nesmí vysouvat schůdek. Je tam nízký peron, schůdek zajede pod desku, je to v oblouku. Lidi vystoupí a ty už nezavřeš dveře a neodjedeš. Schůdek se šprajcne a finito.

Bylo to milionkrát připomínkováno, napsáno X hlášení a výsledek je čistá nula. Nikde se o tom už nepíše, fíra to nemá jak zjistit, nikdo ho nezpraví.

Takže já, protože to tam znám a jezdím, vypnu před otevřením dveří výsuv schůdků a pokračuju dál. Kdo neví, ten se chvíli zdrží. Když je šikovnej, tak 30 minut, v opačným případě klidně minut padesát.

Musí vypnout centrální dofuk měchů, upustit u každého podvozku tlumení, aby jednotka klesla, ručně zasunout schůdek, zapnout dofuk a domluvit se s výpravčím, protože budou přejezdy v nouzi.

Kdo to sám nezná, nemá šanci to zjistit. Není to věc dopravce, ale SŽDC. K čemu ti je, když víš, že to není tvoje věc, ale hodinu tam stojíš s nas*anejma lidma a posloucháš je?

Ale dobrý. I když jsi třeba z Prahy, někde ses dozvěděl, že se to ve Vrbaťáku děje, takže tam jako znalej fíra jedeš. Směješ se světu, jak jsi na něj vyzrál, že můžeš jezdit bez poznání a nikdo ti nemusí nic vyprávět. Jsi přece dobrej!

Hřeješ se v paprscích obdivných pohledů koček z řad cestujících až do stanice Chrudim – zastávka, kde se ti zasekne schůdek! Jak to?! Dyť je to jen ve Vrbaťáku!

No to sice jo, ale po letošním suchym létě spadnul peron i v Chrudimi. Výsledkem je, že se to hnedle příští rok, v rámci plánované výluky, bude řešit. Ale zatím se neřeší!

Jsi spravedlivě rozzuřený, mračíš se a nadáváš. A někdo by se mohl zeptat, proč s tebou teda nejel někdo, kdo to tam zná?

“Hele, on nechtěl, je prostě dobrej…”

Podívejte, nemůžu polemizovat, jestli pilot jo, nebo ne. A proč. Pilot prostě musí být. Tečka. Je to dáno předpisem. Navíc to dává smysl. Za mě jde o důležité a potřebné opatření.

Takže pokud se to někomu nezdá, může se zasadit o změnu. Argumentovat a diskutovat s výrazně chytřejšíma lidma, než jsem já.

Do tý doby se můžeme maximálně hádat v komentářích. 🙂

2 komentáře

  • Hopo, krasne napsano. Ono je to tak ve vice oborech a okruzich lidske cinnosti. Ale typicky ceska vlastnost je o tom “chytre” kecat a vedet vsechno nejlepe. Nikdo, kdo ma vsech pet pohromade, nebude vymyslet vymyslene a chytracit nad postupy, ktere jsou overene letitou praxi. A ti zbyli chudi duchem “at si pindaj, my sme zvykli”. Nevim, kolik je takovych “dinosauru”, jako Ty. Lide, kteri berou svou praci vazne, maji ji radi a delaji ji dobre a s nadsenim. Drz se!

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt