Nevím, jestli tohle psaní vyjde. Je mi to vlastně jedno. Ťukám si do tabletu pocity plné frustrace. Že nejde o legraci, je mi v hloubi duši jasné. A možnost vypsat se z pocitu totálního nezájmu posledních dní je slabou náplastí nad chandrou, kterou aktuálně cítím.
Stav
Že nejsou lidi na práci, se nějak ví. Že chybí bolestně mnoho provozních zaměstnanců, je také fakt. Že se to mnohdy lepí, jak se dá, přestává být výjimkou, a některé situace už skutečně nemají žádné smysluplné řešení. Potom nastupuje vztek, zklamání a naprosto nulová chuť přinášet další a další oběti na oltář dráhy.
Kladu si otázku, jestli nahoře vůbec někomu dochází, že toho máme prostě plný brejle. Že aktuální stav je dlouhodobě neřešený problém, který probublává a čím dál víc eskaluje a velmi pravděpodobně neradostně skončí.
Strašně rád bych si někomu odpovědnému vylil srdce.
(Ne)máme řešení
To si třeba nastoupíte na noční, která sama o sobě není nijak extra zábavná. Na místě převzetí stroje se dozvíte od zcela vyřízeného kolegy, že vám půlka jednotky netopí. Jízdu v kulichu a zapnuté bundě si telefonicky zpříjemníte prudkou výměnou názorů se strojmistrem a dispečerem, kteří vám vysvětlují, že bohužel nemají žádný jiný stroj.
Ohříváte se nekončícím otíráním neprůhledného skla, protože venkovní teplota -3° vám v kombinaci se zrychleným dýchaním a vnitřní teplotou 6° kreslí úžasnou jinovatku ve výhledu.
Cestující, kterých naštěstí nebylo tolik, vlakvedoucí s omluvou přesune do topící části, ale vy se prostě nemůžete zbavit pocitu, že ačkoli jste placeni za ne vždy komfortní situace, je tohle snažení dost přes čáru.
Nakonec se východisko jako vždy našlo. Bylo třeba plného operativního nasazení a kooperace lidí, kteří mi podobné problémy pomáhají řešit. Nejednalo se pouze o ČD kolegy (strojmistry, dispečery, fírové, průvodčí), pochvalu zaslouží i výpravčí, kteří byli bez výjimek vstřícní, empatičtí a erudovaní. A určitou útěchou mi je fakt, že dobře rozuměli tomu, co mě tak úporně ničilo. Znají to sami dobře též.
Motivační grafikon
Vytrácí se mi těšení do práce. Tenhle stav nemám dle všeho jen já. Včera jsem střídal kolegu, který nemohl uvěřit, že má dle nového grafikonu v turnusu naplánovaných pouhých 6 dní volna za celý leden.
Díky optimalizaci výkonů máme nově 70 hodin různých přerušení, dělených směn, spaní na nocležně a jiných vylepšení. Podobně jsem na tom s počtem volna tedy i já.
Abych si ale jen nestěžoval, musím zmínit výrazný upgrade mojí neoblíbené směny. Budu na ni nově nastupovat nikoli večer, ale už ve 13 hodin odpoledne! Večer si ji přeruším, půjdu si na nocležnu odpočinout, abych mohl vstát ve 2:58 ráno a dále téměř nepřetržitě jezdit až téměř do 14 hodin.
Myslím, že jde o výrazný posun k lepšímu a nemusíme očekávat jakékoli potíže se soustředěností – chlap za kniplem bude jako rybička!
Ilustrační foto: Christian Erfurt / Unsplash
Pozitivně
Jsem ovšem dalek si pouze stýskat. Zmíním tedy i přínosy výše uvedeného. Napadají mě hned dva.
Určitě tímhle perfektním vytěžením a zapřažením ušetříme podniku v těžkých dobách nějakou tu kačku. Navíc klesá pravděpodobnost, že bychom v těch pár volných dnech šli s chutí jezdit ke konkurenci.
Ve volnu si totiž raději přečtu nějakou novou a důležitou vyhlášku, chodí jich totiž požehnaně. Třeba o mytí rukou, abych se lépe chránil proti covidu. Nebo o zákazu zapalování svíček na adventních věncích.
Neumím si totiž představit, že bych bez tak zásadních a potřebných informací vůbec mohl vyjet s vlakem na trať!
Ach jo.
A zase ten samý problém – hrajeme si na “zachraňovače” dráhy, proč?
Stroj prostě netopí, je neschopný, nazdar. Dokud se vždy najde někdo, kdo to s tím strojem odjezdí, tak se nic nezmění.
Vysvětlím Ti svoji úvahu. Ty bys postupoval radikálně, prima a nemám proti takovému řešení vůbec nic.
Já stál večer za výlukou v Chrudimi, žádný náhradní stroj poblíž, než by se sehnal bus, hodina.
Na peronu stálo 20 lidí, další měl dovézt autobus. Moje tvrďácké “nepojedu” by je velmi pravděpodobně nepotěšilo. A já si ať to je jak chce cestujících vážím a uvědomuji si, že jsem tady pro ně. Nepotrestal bych zrušením nikoho jiného než je. Úvaha jestli budu vzteklej jenom já nebo oni byla tedy jasná.
Připomínám, blog píšu pro lidi, které vlakem vozím.
Možná, že si pár z nich potom, až budou někde číst o tom, že se nám někdy něco nepovedlo vzpomenou na fakt, že to pokaždé není jen jednoduché ” strojvedoucí chyboval.”
Já bych se těch lidí šel zeptat, jak to vidí 😀 Jestli mám jet nebo zavolat bus.
Hopo, za 6 dní doma v měsíci (tzn. 3 víkendy) má řidič nákladního vozu mkd cca 58-62 000 kč.
Navíc má nepřerušované pauzy minimálně 9h, a to max 3x do týdne, jinak 11h.
Hlasuj nohama, a situace na dráze se zlepší, protože si pak dispečeři, nebo kdo ty plány vymýšlí, začnou vážit strojvedoucích. U řidičů to tak bylo.
Jasný vše je na strojvedoucím ,jako na řidiči ,topol jsem snad ve všech kotelnách v severních Čechách ,na starosti 15 až 20 lidí ,dělal jsem pro ně výplaty ,atd.Pak jsem mladé zaručoval ,po 20 ti letech jsem to vzdal ,teď jsem řidič malého vozu LADOG ,a jsem svým pánem ,rozhodování situace ale je stále stejné ,hlavně v zimě ,pokud situaci vyřeším ihned a zdárně je dobře ,pokud ne jede po mě celé vedení Papalášů,prostě něco se změnilo něco zůstává stejné,a dráhy ,no to je kapitola sama pro sebe ,proto syn od nich odešel ,opravovat nejen topení ze starých dílů a nechat si stále nadávat jen proto že skladník nezajistil blbé stěrače víme očem píšu ne na okna😁 to už bylo na něj moc .Jako elektrikář v jiné firmě je velice spokojen .
Hahaha 🙂 A z těch tvých peněz jsou tak 2/3 diety, které šetříš, nikoliv zákonná sjednaná mzda, žereš salám a rozbleptaný bagety od pumpy. Děkuji. Takhle si vydělaný prachy já teda nepředstavuji. I když, je kupa lidí, co by je asi brala…
Když si neuvaříš, tvůj problém.
Ale o kolik líp na tom strojvedoucí je? Vždyť si přečti, kolikrát se nenají, nemá kdy. Ten řidič si aspoň může aspoň ohřát na vařiči zásoby z domova, a pak se dobře vyspí v kuse. To strojvedoucí nemá.