Ověření znalosti strojvedoucích

O

Tenhle rok se na dráze událo několik revolučních věcí, o kterých jsem zatím nic nepsal. Vezmu je popořadě.

Po sérii mimořádných událostí se mimo jiné psalo o uvažovaném dodatečném zabezpečení tratí D3. Přiznám se, že jsem byl dost skeptický ohledně připravované aplikace a bral jsem ji spíš jako naoko prospěšný, leč zbytečný vynález, který bude v praxi jen na obtíž.

Rád tady přiznám, že jsem se v odhadu zásadně mýlil, protože mám možnost novou nástavbu v tabletu používat a je doopravdy povedená! Jednoduchá, graficky čistá a obsahuje vše potřebné. Líbí se mi a k jejímu bezproblémovému používání přispěly i zaměstnavatelem dodané nové a výkonnější tablety.

Vpravdě přelomová věc je i to, že jsme letos byli ochuzeni o živé školení strojvedoucích, protože se díky pandemii a několika zrušeným termínům nepodařilo domluvit fyzické setkání. Vše se provedlo dálkově a elektronicky, což pro mě osobně není to pravé ořechové. Mám daleko radši živou debatu, kdy si s ostatními kolegy můžeme navzájem upřímně postěžovat na trpké věci, které nás při aplikaci předpisových ustanovení v reálném provozu potkávají.

Tento rok je naplánované i pravidelné přezkoušení a periodické ověření znalosti všech ČD strojvedoucích, na které jsem musel samozřejmě i já. Původní říjnový termín nám epidemie skácela a popravdě jsem nevěřil, že se ještě letos uskuteční.

Věnoval jsem přípravě na zkoušku doopravdy hodně času. Hodiny a hodiny. Osvědčilo se mi i učení po telefonu s kolegou z druhého konce republiky, s nímž se navzájem drezurujeme a připomínáme si věci, které se nízkému použití vykouřily z hlavy. Důležité je samozřejmě i opakované čtení otázek a vyhledávání odpovědí, čímž se mi díky sloní paměti vypálí správný tvar do sítnice.

Velmi mě pak potěšil jiný zkušený kolega, když u zkoušek o dva dny přede mnou neměl v testu žádnou chybu.

“Hele, já jsem si to přečetl dvakrát a stačilo,” povídá mi. “To musí stačit každýmu! A když je někdo slabej, tak si to holt přečte třikrát!”

Nenašel jsem odvahu mu říct, že mám vše přečtené nejméně desetkrát odpředu dozadu, každou otázku detailně rozpitvanou a že se vztekám u nejednoznačně definovaného dotazu, kdy se nabízí vícero správných odpovědí, a že stále nejsem přesvědčený, zda testem úspěšně projdu. 😀

Předevčírem byl můj den D a hned ráno jsem vyrazil do boje. K vzteku bylo, že zkouška byla zahájena už v sedm ráno a měla končit v deset. Zdráhal jsem se uvěřit, že mě postihla taková rána! Nevhodně zvolený čas bohužel zcela vylučoval jít si před výkonem utišit napnuté nervy bazénem a pak v klidu s endorfiny dorazit na místo konání zkoušek.

Po nás totiž nastupují další kolegové, čili vše bylo přesně plánováno s ohledem na zachování rozestupů a přísná hygienická opatření.

Pilná příprava se osvědčila a zkoušky jsem dal napoprvé. Rozhodně musím zdůraznit, že testy i otázky komisařů nebyly jen tak halabala. Co jsem si všímal okolo, nikdo nepodváděl, neopisoval, neokukoval.

Doplňující ústní zkoušení bylo potom velmi podrobné a různorodé. Detailní rozpitvání dopravy, fungující i nefungující techniky, výklad a nová ustanovení předpisů. Mohl jsem při odpovědích poslouchat své kolegy a měl jsem radost, že i jejich otázky bych dokázal zodpovědět.

Na konci zkoušky měli – myslím – radost kromě nás i komisaři, protože sami viděli, že není nutno nad nikým přivírat oko.

Okamžitě po zkoušce jsem jel autem do hospody, kde jsem na oslavu dal šest piv a čtyři rumy a pokračoval vozem opatrně domů… Tomu tady asi nikdo nevěří, že ne? 😀

Radost jsem ventiloval klasicky v bazénu. Hned po příjezdu domů ještě běh v rekordním tempu a čase. Pak ještě pár telefonátů všem blízkým a kamarádům, abych jim sdělil radostnou novinu.

Ještě jeden hovor a poděkování navíc jsem ale věnoval člověku, který mi jako úplně první ukázal, že se u fírování vyplatí předpisům věnovat trochu víc a nad rámec obecné normy. Pocit, že člověk není úplně marnej, je vážně potěšující.

Během učení jsem si mnohokrát stýskal adminovi a vyjadřoval oprávněné obavy, že ze zkoušek vyletím jak papírovej čert. Dnes jsem se mu pochlubil, jak se dobré dílo podařilo. A musím říct, že i on – teplým a lidským způsobem – dokázal mou chytrost ocenit.

Tak zase za tři roky!

3 comments

  • Ahoj Hopo, velká gratulace! Na tři roky odškrtnuto. Mně to čeká poprvé někdy příští rok a moc se těším 🙂

  • Mimo téma – velká gratulace,ale asi byste se měl pomalu začít přeškolovat od bazénu ven. Skoro každý den chodím okolo řeky,kde jsem se koupala letos v půlce dubna,na břehu roušku i loni koncem října a asi se začnu otužovat systematicky..zimy teplé a sportoviště opět zavřená.😢 Pokolikáté už a řeky jsou tu pro nás pořád.

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt