Zdravotní prohlídka na strojvedoucího

Z

Jedna z nejčastějších otázek na profesi strojvedoucího je zdravotní prohlídka, resp. zdravotní způsobilost. Co všechno obnáší, čím člověk musí projít a tak dále. A protože jsem ji nedávno absolvoval, dovolil mi autor blogu sepsat zážitky a poznatky z celého procesu. Začnu trochu zeširoka.


Jak tu Hopa nedávno zmiňoval, jsem normálně zaměstnaný (v jiném oboru) a práce fíry mě zajímá jako činnost, kterou bych vykonával výhledově. V praxi to znamená, že uvažuju o absolvování kurzu pro získání Licence strojvedoucího na vlastní náklady, a tím pádem musím projít i zdravotní prohlídkou, protože bez ní nejede vlak. Doslova. Proto jsem se začal pídit po detailech procesu, což se ukázalo jako ne zcela snadná věc, protože systém na “magory”, kteří vším chtějí projít z vlastní vůle, není zcela připraven. 😀

Ale k věci… K prohlídce se můžete dostat minimálně dvěma způsoby. Buď nastoupíte k některému z dopravců (ČD, RJ atd.) a lékařským sítem projdete v rámci pozice. Náklady hradí zaměstnavatel. V případě, že jen uvažujete o práci strojvedoucího (jako já) a chcete vědět, zda na to zdravotně máte, a zároveň nechcete opouštět stávající zaměstnání, můžete vyšetřeními projít také, jen jako samoplátce.

Zdravotní způsobilost na profesi strojvedoucího definuje Vyhláška 101/1995 Sb. V ní se dozvíte především požadavky a kritéria na kvalitu zraku, a samozřejmě další detaily. Osvědčení o zdravotní způsobilosti, jež je výsledkem celé procedury, může vystavit oprávněný lékař. Podobně jako u zbrojního průkazu, řidičáku apod. Seznam autorizovaných, či lépe akceptovaných, lékařů patrně  neexistuje, leč dle vyjádření Drážního úřadu pro účely Licence opravdu stačí osvědčení od jakéhokoli lékaře, který ho může vystavit. Je tedy na každém zájemci, kam se vydá.

Po několika napínavých hodinách investigace jsem nakonec zvolil tu nejjednodušší variantu – polikliniku AGEL, do níž docházejí i pracovníci ČD. Podle diskuzí na Facebooku a zájmových fórech je AGEL tím “nejhorším” místem, protože lékaři tam jsou přísní, neústupní a veskrze důkladní. Bylo tedy jasné, že pokud projdu tady, neměl by být výhledově problém.

Následovalo několik úsměvných telefonátů a e-mailů, než se podařilo objasnit záměr a najít vhodné termíny na celé kolečko. Po zjištění všech informací jsem věděl, že mě čeká vstupní interní prohlídka u praktického lékaře, oční, ORL, neurologie a psychiatr. A nakonec opět návštěva praktika pro sdělení výsledku.

Ilustrační foto: Online MarketingUnsplash

Nebudu se v detailu zabývat průběhem celé akce, ale pro zájemce vypíšu, co všechno jednotlivé úkony obsahují. Omlouvám se, že neznám názvy očních přístrojů, a také doufám, že jsem na nic nezapomněl.

Interní prohlídka u praktika (cca 20 minut)
  • Měření tlaku.
  • Natočení EKG.
  • Měření hladiny cukru v krvi (odběr kapky krve z prstu).
  • Obecná anamnéza a prohlídka, výška, váha.
Oční vyšetření (cca 40 minut)
  • Strojní měření očních vad (dioptrie, astigmatismus atd.).
  • Měření nitroočního tlaku (fouknutí strojem do oka).
  • Prohlídka očí štěrbinovou lampou (vyloučení zákalu, oční nerv atd.).
  • Strojový test na šeroslepost (určujete slovně sestře polohu rotujícího symbolu v podsvětleném kruhu za různých světelných podmínek; to byla fakt zábava!).
  • Test periferního vidění (civíte zblízka a bez hnutí očí do středu paraboly, v které se v různém rozptylu po celé ploše rozsvěcí jeden světelný bod za druhým a při každém z nich mačkáte čudlík; nesmíte uhnout očima ze středu!).
  • Čtení písmen na tabuli (klasika, různé velikosti v různých řádcích).
  • Barvocit (barevné kartičky).
ORL (cca 30 minut)
  • Prohlídka a měření uší (tlak), průzkum krku (doprovodně i test dávícího reflexu) a nosu.
  • Zkouška sluchu v audioboxu, kdy mačkáte tlačítko po zaznění tónů v různých frekvencích a v různé hlasitosti (zábava!).
Neurologie (cca 50 minut, jen EEG trvá přes půl hodiny)
  • Obecná prohlídka a anamnéza (dát si prst na nos, rovnováha apod.).
  • EEG (čepice s elektrodama na hlavě, různá dechová cvičení (zhluboka, mělce, zadržet dech atd.), otevírání a zavírání očí dle instrukcí laborantky). Plus nezbytné vysokofrekvenční blikání do zavřených očí kvůli vyloučení epilepsie (myslím).
Psychiatr (cca 25 minut)
  • Zhruba 20 minut příjemného rozhovoru s psychiatrem. Hodně otázek, mnohdy nečekaných či osobních, ale veskrze jen normální diskuze.
  • Jako samoplátce (tj. bez pracovního zařazení u dráhy) jsem nedělal psychotesty! Ty se prý provádějí až po nástupu k dopravci. Škoda, těšil jsem se.
  • Pohovor byl pouze ke stanovení (či vyloučení) obecné diagnózy.

Zajímavé bylo, že mi žádný z lékařů nesdělil výsledek hned na místě, protože složení výsledků a vydání osvědčení je na praktikovi. Zajímaly mě hlavně oči. Ne snad, že bych viděl špatně nebo tušil větší vady, ale i když má člověk pocit, že vidí dobře, nemusí to nutně znamenat, že má pravdu. Dlužno dodat, že každý z lékařů v celé posloupnosti vidí výsledek předchozích prohlídek, takže když jsem se zeptal, odpověď jsem nakonec dostal. Někde i se spikleneckým mrknutím. 🙂

Celá procedura je bezbolestná a mnohdy i zábavná. Největším problémem je – paradoxně – EEG, kde člověk nesmí usnout. Což ve chvíli, kdy ležíte půl hodiny se zavřenýma očima v téměř absolutním tichu, a zhluboka dýcháte dle instrukce, je poměrně obtížné. I přesto, že jste vyspalí a odpočatí.

Osvědčení způsobilosti jsem úspěšně získal. Poznámka o brýlích je tam po vzájemném souhlasu s očařem, přestože jsem prošel i bez nich (mám jen čtvrtky či půlky, ani nevím). Ale vidím s nimi lépe a stejně je nosím neustále.

Papír se vystavuje v několika kopiích – jednu mám já, jednu dostane Drážní úřad a jednu si – asi – nechává AGEL.

Nákladově celá legrace vyšla na zhruba 8.500 Kč.
Pozn.: Chtít peníze zpět po Hopovi, protože mě do toho uvrtal! 😀

Pokud vás detaily zaujaly a chcete testy podstoupit, zvesela do toho. Důležité je, že můžete “za svý” absolvovat typicky třeba jen oční vyšetření, pokud máte o svém zraku pochybnosti, a zbytek nechat třeba až do pracovního poměru u dopravce. V každém případě nejde o dramatickou proceduru a výsledek se dozvíte prakticky ihned. Držím palce!

Dodatek

Zdehle bych rád řekl několik věcí. Jednak musím říct, že po překonání porodních bolestí s nastartováním celé procedury byli všichni hrozně fajn. Jak doktoři, tak sestřičky.

Často také docházelo k pitoreskním situacím způsobeným “nestandardním” procesem a také k různým vtipným konfliktům. Obecně se ale dá říct, že nejhumornější diskuze byly vždy u sester jednotlivých oddělení, kdy jsem dokola vysvětloval a odpovídal na záludné dotazy…

“Vy si to platíte sám? A nejsou to vyhozený peníze?”
“Ano, platím. A ne, nejsou, protože potřebuju vědět, jestli má smysl o téhle práci do budoucna uvažovat.”
“A nebylo by jednodušší nastoupit k dráze a přijít potom?”
“Já zatím pracuju v jiném oboru.”
“????”

“U kterého dopravce pracujete?”
“Ještě u žádného.”
“????”

“Co budete vozit – náklad nebo lidi?”
“Nevím, zatím nic.”
“Tak to snad víte, ne, co budete vozit? U kterýho dopravce jste?”
“Nevím, protože u žádného nejsem. Procházím tím jen ze zájmu.”
“????”

“Budete mít noční?”
“Těžko říct, nejspíš jo..?”
“A co budete vozit? Lidi nebo náklad?”
“Nevím, asi bych radši lidi.”
“No dobře! Co už s váma.”

Jednou jsem se snažil být nápomocný sestře a jal se snižovat stoličku po pacientce, která šla souběžně se mnou a sestra pro ni sesli vyšroubovala nahoru.

“Co to děláte?!”
“Sundavám židličku, paní přede mnou byla o hlavu menší než já…”
“Nesahejte mi na tu židli!!!”
“Dobře, už nic nedělám, omlouvám se.”
“Na tu židli můžu sahat jenom já! Sedněte si!” 😀

Při prvním pokusu o domluvení termínů…

“Kdo vám řekl, že máte volat mně?”
“Obchodní oddělení.”
“No to je bezva, a co já s tim?” 😀

Byla to sranda.

9 komentářů

  • Dekuji moc adminovi za tento clanek. Za 3 týdny mi to začíná a ceho se nejvíc bojim je asi tlak. Trpim syndromem bílého pláště 😭

  • Jen dodatek – EEG je krom jiného i k vyloučení epilepsie. Blikali? Znám to jakožto epileptik xD

  • Zdravím a držím palce. Taky patřím mezi ty blázny kteří si to platí ze svého;-) Zatím mám svou práci a kurzu si dělám ve volném čase. V práci to skoro nikdo neví aby mi náhodou nedělali problémy. Zítra mě čekají zkoušky na licenci, tak doufám, že projdu a začnu se ohlížet po nějakém zaměstnavateli. Nemáte nějaký tip?

    • Celý kurz na licenci a ze svého? Tak pokud bych chtěl jen doktory, abych věděl, že na to ještě mám, tak o ceně zmínka byla, ale zajímal by mě i ten zbytek. Na kolik vyjde školení pro získání licence??

  • Díky Hopovi a adminovy za tento blog. Je to moc pěkné čtení. Měl bych na admina otázku ohledně očí. Já mám 0.5 dioptrie, ale cylindry. Máte také cylindry nebo nevíte, jestli je to překážkou ve splnění zdravotních podmínek pro výkon práce strojvedoucího? V jedné diskusi jsem četl, že cylindry vadí. Práce strojvedoucího mě dost láká.
    Děkuji.

    • Jsem na tom podobně. Snad půlky a lehké cylindry (astigmatismus). Vyhláška to definuje přesně, ale nevyznám se v těch označeních. Každý očař by ale podle vyhlášky měl poznat a říct, zda jste podle parametrů teoreticky průchozí :).

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt