Vlastně se to samo nabízí a já netuším, proč tak dlouho váhám. Samozřejmě jsou za tím jisté obavy, zda je nutné přidělávat si práci, ale na druhou stranu téměř nic neriskuju. Přijdu maximálně o trochu peněz. A admin o dost času.
Chuť posunout zdejší psaní k další metě a povídat si s lidmi, mě drží už dlouho. Nesmělý a nepovedený pokus jsem už hodil za hlavu. Uvažoval jsem během uplynulých měsíců častokrát, jak se pro příště vyvaruji zbytečné nervozitě hlasu.
Vymyšlené řešení je zatím to nejgeniálnější z možných. Koneckonců, asi jako všechno, co jsem kdy vynalezl úplně sám. 😀 Posuďte sami.
Artefakty
Když jsem dříve popisoval přestavbu nádraží, odkud zmizela moje milovaná bouda, zmínil jsem v článku i tzv. orlí hnízdo. Tohle místo bylo skutečným “prc hausem” – vybaveno pohodlnými křesly, televizí Sony, skříňkami na oblečení a uschování kontrabandu. A především stolkem a dvěma křesly.
Ta se původně nacházela na stanovišti vozmistrů. Protože se ovšem v dobách úspor všemožně necitlivě rušilo a likvidovalo, odpovědní činitelé před mnoha lety rozhodli, že je zlikvidují v kontejneru a na jejich místo koupí novou pseudosedačku ze Sconta.
Ovšem… Mně bylo prostě líto nechat křesla jen tak vyhodit. Zvlášť když se do jejich pružin a potahů v běhu desetiletí obtiskly prdele mnoha význačných (nejen) pardubických drážních velikánů. 🙂
Nedá se předat slovy, jak pohodlná byla jejich náruč, pokud se člověk vrátil zvenčí, z mrazu, kde řešil brzdu na libereckém rychlíku, KTP na třebováku a VTP na hradečáku…
Zázračný nábytek
Neumíte si představit, jak se dají přisunutím a podložením trámkem narovnat a štokrletem prodloužit, čímž se variabilně změní na vcelku pohodlné lůžko, které poskytovalo slast při vyčkávání na příjezd noční poštovní rakety.
Neuvěříte, kolikrát jsem se jako drážní novic musel z křesla vymrštit, když se vrátili služebně starší kolegové. Já, na vozmistrovském stanovišti trpěný mladý vozový elektrikář, jsem vyskočil, hned jak Botanik (přísný a tvrdý vozmistr) houknul: “Mazej z toho křesla, mistránku! Židlí je tu dost.”
Křesla jsou skutečným artefaktem a protože mám za to, že by se dokonalé a vyzkoušené věci měly zachovat i pro budoucí pokolení, odvezl jsem je minulý měsíc z orlího hnízda k sobě domů.
Když jsem je při převozu otáčel, objevil jsem papírovou nálepku Halabala C s rokem výroby 1957. Došlo mi, že je nutno prodloužit jejich noblesu i pro další generaci. A tady stále váhám. Nabízí se možnost renovace (lak, nová látka), nebo je nechat být a zůstat u autenticity.
Abych ale došel k meritu věci a do finále… co se prostě nabízí a nad čím už dlouho uvažuji…
Vize
Mám volno. Venku je zima. Fouká, může i chumelit. Sedím doma ve vytápěné garáži. Hned vedle veslovacího trenažéru a šikmé lavice na břišáky. V původně vozmistrovském křesle od Jindřicha Halabaly. Na límci košile mám pověšený klopák mikrofon od Shure.
Piju rum. Ptám se.
Proti mně sedí v druhém křesle host. Ne nutně z drážního prostředí. Třeba i admin, Ivana, výpravčí, strojvedoucí, ředitel, moje paní, elektrikář, Karel…) I on má pověšený klopák od Shure. Může, ale nemusí na něj mířit kamera.
Pije rum. Odpovídá.
V pauzách mezi vyprávěním přitom jíme prostou selskou krmi, nic velkého. Domácí chleba, husí játra, masa z babiččina dvora, přikusujeme čokoládu Diplomat.
Nikdo z nás není nervózní. Dobrý a beze spěchu upíjený alkohol působí jako katalyzátor dobré nálady. Naše řeč je dobrá, uklidňující, poučná. Zaznívají perly a zásadní moudra.
Nazýváme věci pravými jmény. Jsme nekorektní. Dobře se bavíme a smějeme víc, než by kdo čekal.
Hopova představa studia.
Ilustrační foto: Keagan Henman / Unsplash
Realita.
Feedback
Co vy na to? Je to utopie? Zbytečnost? Hloupost? Dobrý nápad?
A na začátku to vlastně nemusíme dělat pro všechny čtenáře. Můžeme si jich pár vybrat. Kdo by měl být první host, na vánoční speciál?
A kdo by měl být další? Máte pro mě tipy? Sem s nima!
Realita je trefná a ta by se mě líbila … a první host, nejspíš výpravčí
Zdravím,
určitě bych se nebál nakouknout do světa podcastů a interview. V dnešní době jich sice mnoho a mnoho přibylo, ale pokud by téma podcastu bylo obecně železnice, tak věřím tomu, že to má velkou naději na úspěch.
Bylo by fajn slyšet názory na tuto profesi od Vaší paní, nějaké vtipné historky s vlakvedoucími, slyšet jak se k tomu staví například člověk, který organizuje železniční dopravu, či jiného strojvedoucího, který stejně jako já “vyměnil tričko” a poslechnout si i třeba nějaké srovnání.
Občas by mohl být díl v odlehčenějším duchu a někdy zase bude moct posluchač zabřednout i do odbornějších koutů železnice a práce na ní.
Pokud se Vám tento projekt povede dotáhnout, zcela stoprocentně se to setká s úspěchem.
Je to dobrý nápad……. až časem se ukáže :-). Tip …… vlakvedoucí, výpravčí…. hlavně začít! Těším se!!!!
Taky by se mi líbilo, kdyby hostem byl některý výpravčí z trati Hlinsko – Pardubice. Bylo by fajn mít náhled na stejnou trať i „z druhé strany”.
Podcasty jsou mor, chápu, ze se do toho nahazi reklama a diky tomu jsou chchtaky. Rozdíl je pracnost, která je samo u podcastu větší. No a rozdíl je i při předávání – psát můžeš kdykoliv a číst jde taky kdykoliv a kdekoliv. Poslouchat jde jen nekde a basti to více dat.
Každopádně doporucuju se na rum během rozhovoru dívat a ztřískat se až pak 😉
Tenhle web a jeho přilehlé kanály nejsou nijak monetizovány, o reklamu nejde :).
:: admin ::
Je to ovšem docela škoda, to všichni dobře víme……
😀😀😀😀
Podle mě, by první měla být paní Hopová. Její pohled na profesi a zivot se strojvedoucim
Souhlas.
Bezva nápad a s artefaktem pod zadkem a s rumem na patru dokonce výtečný nápad.. Hlavně bych se vyhnul hnusnému anglickému slovíčkaření,které je teď bůhvíproč moderní.. žádný podcast.. prostě rozhovor, pokec.. 🙂 pestrost se nabízí.. různí lidé různé pohledy a chutě … Taky mám doma x předmětů které používaly předchozí generace a ta aura je z nich stále cítit.. je to jako ohmataná klika v století starém domě..
Já bych se hlavně zasazoval i pro textový přepis rozhovorů, protože číst se dá přeci jenom kdekoliv, kdežto poslouchat ne. A taky napsaný text mám rychleji přečtený, než ho kdokoliv zvládne povědět.
Můj člověk!
By myslím neměl být žádný problém, musíme ovšem někoho vybrat a pověřit…
Já to teda nebudu určitě, máte případně nějaký nápady či tipy, kdo by se na takto odpovědnou roli hodil? 😀😀
Dobré by bylo pozvat třeba Andyho z yt. Porovnání ČD a ČD cargo by mohlo být velmi zajímavé. Jinak nápad suprový, myslím si že spoustu fanoušků tím myslím i sebe. By nemělo problém poslat par korun třeba na patrion aby jsme tě podpořily. A mohli jste popíjet rum větší kvality než Božkov 😃
Díky, mám Tě rád! 😀
Jinak Božkov tu myslím asi ani nemám…
Aha to je slušná sbírka 😃
Ahoj, jako první URČITĚ manželka! Jak vidí popisované strasti a radosti ona. Co říká na to, že jí manžel po (resp. před šichtou) zdrhne do bazénu 😃?
A přimlouvám se aby to bylo možné i přečíst nebo poslechnout zpětně. Ne všichni zvládneme premiéru.
Mám radši psaný text. A psaní ti jde dobře. Když něco funguje, netřeba to měnit.
Jako první vaše paní a pak někdo od soukromého dopravce.😁