Studený říjen

Váhám. Takhle lakonicky popisuji svůj aktuální stav, kdy s nebývalou nerozhodností přemítám, co zvolit.

Zapsáno: 20. 10. 2022

Dnes mám příjemné volno, nikam nespěchám. Původně jasné zadání (nejdřív bazén a pak uvidíme) totiž bojuje s chutí vyrazit na bicykl. Odjet veslo a nově zkusit i další vynález.

Normálně bych už seděl v sedle a polykal první kilometry silnice, ovšem jsem strašně zhýčkaný a rozmazlený. Venku teploměr ukazuje pouhé tři stupně. Tělo zbavené sádla a zvyklé na 26,9 °C se těžko adaptuje na chlad který při šlapání pociťuji.

Už když teplota padala k desítce, jsem si začal stýskat, že mi je zima na nohy a na radu zkušenějších pořídil návleky na tretry. Jo, to jsem ještě nepsal – dokoupil jsem si i tretry. Prej je maj všichni lepší cyklisti, jen mi nikdo neřekl, že je v nich ku*evská kosa. 😀

Trápení za trápením

Potíž přinesla i helma. Určitě dobrá věc, jenomže se pod ni musí nacpat i čepice. A ta má zase díky nepravidelnému tvaru mé lebky potíže. Helmu mám vymazlenou, jenomže díky zvláštnímu upgradu, který zde nehodlám v rámci klidu rozebírat, je instalace tepelné vložky (kterou v létě vůbec nepotřebuju) značně komplikovaná. Jak by řekl Luboš, nebudu to dělat!

Na nějaké řešení beztak přijdu. Rozebírat trápení se znalci, spolupracovat s nimi, vyhnout se slepým cestám – to vše mě může posunout a zlepšit. Nevadí mi se podělit i o případné neúspěchy. Nikdo si sem ostatně nechodí číst o tom, jak je u mě všechno zalité sluncem a že se mi pořád vede bezvadně.

Upgrade

Vypadá to, že se u nás na vsi objeví rychlejší internet. A protože je můj dům vhodným kandidátem na osazení technologie pro přenos, bylo nutno několikrát vylézt až na půdu, abych vytipoval nejvhodnější místo na osazení konzole přijímače páteřní sítě. Nedostanu se tam nijak často. Je tam tma, zima a taky skladiště nepotřebného haraburdí, nashromážděné za desítky let přičinlivé snahy.

Při toulce rozsáhlým prostorem mi padnul zrak na šikmou lavici, kterou jsem v telecích letech zakoupil s jasným plánem. Snil jsem, že se díky cvičení začnu více líbit děvčatům. Lichost mé naděje mi došla poměrně záhy, takže jsem ji uklidil pod střechu a na její existenci úplně zapomněl. Nikdy, skutečně nikdy jsem na ní necvičil. Hodinkáři by řekli, že je v NOS stavu. 😀

Jako bych tušil, že nyní, po dvaceti letech, přijde její chvíle. Obřadně jsem ji snesl a postavil vedle vesla, abych si ji následně pár dní podezřívavě prohlížel. Zvykal jsem si na její přítomnost.

A v úterý – 18. 10. 2022 – to přišlo. Milník. Dnes začnu, řekl jsem si. Musím to prokletí zlomit. Na úplný konec aktivit jsem si zapnul kardio a narýsoval plán. Udělám deset sed lehů a potom si po každém veslování navíc další přidám.

Pln radosti jsem se položil a… Myslel jsem, že mi vytrhne páteř i se žaludkem z těla. Core úplně v p*či, kua, total! 😀

Ty vo*e, já jsem tak shnilej, ale tak, že si to nedokáže nikdo představit. Udělal jsem slovy jeden, skutečně jeden sed leh a skončil! 😀

Ambice vzaly za své poměrně rychle. Umět si poradit je ovšem klíčová věc. A nakonec jsem teda – s mírným podvodem – prvních deset cviků na nové šikmé lavici udělal.

Úvaha na závěr a odhad. Beztak mi tenhle článek admin na pondělí neschová. (Ale schovám. – pozn. admina) Je asi málo železniční, co? Jakože spíš deníkový, že jo.

Koukám na teploměr a docela popolezl. Tak se tady zatím mějte, jdu si vyčistit hlavu. Těším se.

Kolo – 30 km. Veslo – 9 km. Šikmá lavice – 12 sed lehů.

Dodatek admina

Hopa si mi aktuálně stěžoval, že ho Garmin hodinky buzerují, aby zvolnil a netrénoval. Když vidím tu jeho statistiku výše, ani se nedivím. Asi si dáme znova opakování o nutnosti odpočinku.