Výhled na rok 2023

V

Klíčové je pro mě ve spoustě situací udržet klid a věřit. Doufat.

Zapsáno: 29. 10. 2022

Pokud se podaří přežít ve zdraví nejhorší peak zmaru a zloby, nastává fáze smíření. Mnohdy paradoxně po nějaké době přijde též úleva, byť v ni už dávno nevěřím a vlastní s ní ani nepočítám.

Když jsem psal několikrát v průběhu roku o našem vypečeném pardubickém PESA turnusu (zde, zde a zde), dostalo se mi celkem nečekané podpory. Nejen ze strany kolegů jezdců, ale i naprosto cizích zaměstnanců. Ti po zhlédnutí rozpisu nevěřícně a rozpačitě uvažovali nad silou dat z předloženého dokumentu.

Vtipné na výše uvedeném bylo, že se s častým odsudkem na nádražáckou lenost nepřihlásil téměř nikdo. Ozval se mi dokonce kolega z jiného depa, který do malování oběhu strojů a lidí vidí velmi dobře. A nabídl pomoc.

S pobavením si nyní uvědomuji, že ani vyšší nadřízení, kteří mnohdy nemají o svých zaměstnancích a jejich pracovitosti valného mínění, letos zaraženě mlčeli, neboť jim asi došlo, že se to tentokrát krapítek přes*alo.

A dál?

Snad se na příští grafikon dočkáme zlepšení. Na připraveném návrhu pro rok 2023 vypadá opticky skutečně o notný kus lépe. Popravdě nevím, kdo všechno má na této korekcí zásluhu. Předpokládám ovšem, že kromě několika ředitelů, odborů, vedoucích, kolegů, vrchní strojmistryně, nehodového vyšetřovatele, turnusových důvěrníků a mnohých dalších mocných, je za úpravou též ochota starších a zkušených strojvedoucích přijmout a adaptovat se na nutné změny, které nás příští léta čekají.

Ilustrační foto: CARL HUNLEY JRUnsplash

Protože se nové jednotky řady 844 objeví na námi obsluhovaných trasách pravděpodobně již příští rok a postupně vytlačí některá starší vozidla z provozu, logicky se nabízí v předstihu připravit své nejzkušenější zaměstnance na změny. V současné době tedy mnozí kolegové provádí autorizace (česky – skládají řidičák) nejen na Žraloka, ale i poznání tratí, kam se dříve nikdy v životě nedostali.

Něco špatně?

Dívám se na úvod dnešního textu a z předpřiravených notiček a hesel jsem nepoužil prakticky vůbec nic. Ani nehubuju, nikomu nenadávám, nemluvím sprostě. Jsem smířlivý, děkuji a mezi řádky vše špatné nevyřčeně odpouštím.

Je to chyba? Asi ano.

Na druhou stranu se mi dneska psalo po dlouhé době docela dobře. Tak nějak lehčeji.

Je sobota, 7 hodin ráno a venku už je vidět. No tak víte co? Já půjdu radši sportovat. Než se tu samým dojetím rozpláču.

Přidej komentář

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt