Jak jdou dny

J

Události jdou mnohdy za sebou. Nejinak tomu bylo i minulý týden, kdy jsem v poklidné nedělní odpoledne spokojeně vezl spěšňák do Hlinska

Zapsáno: 29. 10. 2022

Před zastávkou Chrudim jsem si v rychlosti všiml učebnicově zahaleného kapucáče, u jehož nohou se povaloval batoh, zatímco on sám se s nečekanou hbitostí odvracel od zdi, kterou sprejoval.

Lybarku s barvou zamaskoval v ruce bleskovým připažením, což by necvičené oko se smyslovou skupinou jedna jen těžko zahlédlo. Mě ovšem ten pacholek neobelstil.

Počkej ty zmetku, beztak seš ze stejného vrhu jako ten ku*da, co mi nedávno zmaloval interiér! A já pro takový haj*ly nemám ani to nejmenší pochopení! Fotroj na barák by sis to určitě nedovolil, takže to nebudeš dělat ani nám!

Ještě za jízdy jsem volal čerty a našeptal jim, že pokud se promptně vydají do určené lokality, mohou si připsat snadnou kořist. Ti skutečně nemeškali a za necelých 30 minut již volal vyšetřovatel, že výlupka vší špatnosti mají na služebně a plný batoh barev a přichycení přímo při činu mu nedává příliš možností, jak ze situace vyklouznout.

Smrad

Tentýž den jsem též vezl megasmradlavého cestujícího, na což si mi přišel postěžovat vlakvedoucí. Jelikož byla trojdílná Regina v prostřední části prosycena neuvěřitelným puchem, povolal jsem na konečné do zbraně (mimo plánovaný obrat jednotky) přítomného uklízeče. Ten, ač zvyklý poklízet po lecjaké čeládce, nevěřícně vraštil čelo.

Připomínám jeho úlohu při dnešním psaní spíš pro formu, neboť těžce nesu, když se nám mnohdy dostává kritiky ohledně úklidu a nečistoty.

Já se snažím mít vlak čistý a nesmradlavý vždy. Zároveň ovšem připomínám, že v krátkém čase vytvoření neuvěřitelného bordelu nebo haj*lu zes*anému až po prkno bohužel z kabiny nezabráním.

Rezident

Když jsem se dalším obratem vracel s vyvoněnou jednotkou na Chrudim, měl jsem vzácnou příležitost zahlédnout, kterak se nový obyvatel zdejšího nádraží úspěšně zabydluje pod nákladovou rampu. Což je cca 60 cm vedle koleje. Protože přímo nad jeho hlavou (cca 15 cm) vstupují vlakvedoucí do šatny, zamyšleně jsem pouvažoval nad novým využitím jinak plonkového prostoru s přiznanými kójemi. Došlo mi, že je to taková amatérská drážní náplavka z Wishe. Pro architekty SŽ je to ovšem možnost, kterak fotek-chtivým šotoušům dopřát zážitkové přespání a intenzivní vjemy v těsné blízkosti milovaných drážních artefaktů.

Trojbouda

Když už jsem zmínil to trio, jeho nová přítomnost je vítaným a kapacitně zásadním posílením přepravy cestujících v naší lokalitě. Občasný žraločí výpadek a náhrady 810kou skutečně nelze dlouhodobě obhájit.

Jsem tedy velmi rád, že se nám daří jejich nasazováním pokrývat špičky v přepravě, kterých opravdu není málo. Snad mohu i za další kolegy napsat, že se se strojem jezdí velmi dobře. Díky dvěma motorům hravě dodržujeme jízdní doby ostře nakreslených spěšňáků. Též zásluhou několika dveří navíc, jakožto i absence výsuvu a zásunu schůdků mnohdy dojíždíme s náskokem.

Kdo by to byl řekl, co? ČD nejezdí opožděně…

Teda takhle… Popravdě, úplně pokaždé to samozřejmě není. Zdejší čtenáři si ze zkušenosti pamatují někeré dílčí neúspěchy. Ale na druhou stranu – opravdu se snažíme!

A to nám, ku*va, prostě nemůžete upřít. 🙂

Komentáře: 3

  • Ty uklízeče by měli královsky platit a ta sprejverbež holí přes záda, až se ze..jako v Malajsii.

  • Jezdím druhý rok pravidelně vlakem do práce na 040 z Nové Paky do Lázně Bělohrad a zpět. Dvě zastávky, 11 minut. Prostě kousek. Prakticky neustále je tu zpoždění. 5-10 minut je celkem norma. Ten kdo to počítal do grafikonu by zasloužil máchat v koši v Cidlině. Chudáci fírové, protože tady není nikde moc šance něco dohnat. A lidi jsou na ně ještě nakrknutý, protože nechápou, že ten fíra nejede pozdě schválně. Navíc tu na osobácích dojíždějí sólo 810 (Orchestrion), kam se množství lidí už sotva vejde i na stojáka. Spěšňáky tu operují 843 (Rakev) v jednou pixlou vzadu a ty zase jsou tak poruchové, že občas jedou jen na jeden generátor a nahoru do Nové Paky, kde je 160m převýšení na deseti km, skoro nemůžou vyjet. Takže tady naberou klidně dalších 10 minut navíc. Prostě si to tady užíváme… No nic. Chtěl jsem jen dát trochu do porovnání polabí a naší horskou dráhu. 🙂

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt