Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Super povídání. Panu Josefovi přeji ještě spoustu najetých kilometrů a hlavně hodně zdraví.
Budu se těšit na další podcast. Strojvedoucí z Jihlavy.
Děkujeme moc.
Díky moc za další díl podcastu, užil jsem si ho jako vždy. Na panu Josefovi je vidět (slyšet) jeho letitá zkušenost a pozitivní vztah k železnici.
Co se týče kvality, tak ta díl od dílu roste a za mě bez výhrad. Zmizelo Tvé v prvním díle tolik zmiňované “voe” a panu Josefovi jsi dával prostor k vyjádření svého názoru, neskákal jsi mu hned do řeči 🙂
Teším se na další díl!
Díky.
Myslím, že tohle byl nejlíp zvládnutý rozhovor ze zatím publikovaných. Musím dát super pochvalu, ve formě, kterou máme mezi kamarády:
“Výborně, Hopo, zdvižený palec, jen tak dál…”
Odbočka ke školství mě pobavila. Moje žena taky učí na prvním stupni (tedy u trpaslíků, nebo soplometů). A když někdo, kdo to neví, v mém okolí začne na učitele nasazovat, jak jim zase přidali, co mají volna a prázdnin, tak ho nechám v klidu všechno vyjmenovat a pak mu dám jednoduchou otázku: “Hele, proč ty už vlastně taky neučíš?” A je ticho po pěšině…
🙂
Děkuju za komentář, mám z něj radost. Soplomety a učitelské strasti, jakožto i názor na život s fírou, bych v budoucnu rád probral v křeslech (a s rumem) při rozhovoru s manželkou. Je s ní ale potíž. Chová se vzuprně a velmi odmítavě na mnou předestřenou lákavou nabídku ukázat posluchačům život a situace, které řeší pedagog na prvním stupni.
Jo, to znám. Ale asi se tohle téma bude muset natočit po částech, pak asi hodně prostříhat a znovu spojit. Je to hodně výbušné… Držím palce.