Ve čtvrtém dílu infoseriálu o jízdě vlaku jsem nakousl problematiku návěstidel. A podle komentářů i došlých zpráv se zdá, že zvídavost čtenářů a touha po informacích jsou mnohem silnější. Ačkoli jsem nechtěl původně nudit návštěvníky teorií a obsáhlostí této problematiky, budu muset. Řekli jste si o to, váš problém. 😀
Během karantény jsem se pustil do rekonstrukce garáže a trávil v ní docela dost času. Vyklízení, likvidace nepotřebného a nahromaděného haraburdí, natírání, malování; výsledek je parádní a do úplného finále už zbývá jen zrenovovat podlahu.
Celý minulý víkend jsem byl v práci a musím říct, že si kromě roušek na koronu nikdo ani nevzpomene. I první ranní vlaky už obývali cestující, nicméně v hlavním čase 9-18h byl každý vláček naprosto našlapaný až po střechu. Rozumím faktoru hezkého počasí, které táhne lidi ven, ale popravdě jsem takhle rychlý návrat k normálu nečekal ani ve snu.
Jednotlivé díly seriálu, jak jsme řekli dříve, budu demonstrovat na jízdě z Pardubic do Hlinska. Dnes zkusím (zjednodušeně) vysvětlit záležitosti kolem návěstidel.
V současné době díky viru prožíváme nelehké časy. Vnímám náladu kolem sebe a uvědomuji si, že mnoho lidí řeší zcela zásadní existenční problémy. Ať už jde např. o výpadek příjmu, problémy s výukou dětí, zavřené hospody či omezené cestování.
Admina napadlo, ať natočím jízdu vlaku v mimořádném stavu, kdy dříve plné vlaky zcela zejí prázdnotou. Nejdřív se mi to moc nezdálo, protože prázdný perón je nuda. Potom jsem mu ale musel (jako obvykle) dát za pravdu, protože mi došlo, že nic podobného už třeba nemusím zažít a bude fajn mít tento stav dokumentovaný. Všude pusto a prázdno.
