Včera jsem šel do práce, nástup v 9:15. Vypravil jsem synka do školy a v 7:30 jsem v bazénu nachystaný na bloku. Dám si hoďku a patnáct minut, odplavu si kompletní trénink a potom se ještě víc těším do práce. Endorfiny, spokojenost, štěstí level max.
Teď jdu z tréninku. Vylezu z vody v 10:34 a v 10:47 mi jede vlak. Tzn. mám to vypočítaný na pikosekundy. Vychytaný za ty roky. Usuším se, skočím na kolo a ženu tajnou zkratkou kolem Chrudimky ke kolejím.
Ovšem dnes……..
U mé skříňky, která je nepatrně bokem a mám ji dlouhé roky zaplacenou, se převlíkala moc hezká, asi tak 25letá holka s úplně vyholenou pipinou.
V létě jsem měl na konci prázdnin zavřený domovský bazén v Pardubkách, a tak sem jezdil 14 dní do Hradce Králové ven na Flošnu, miluju to u nich. Jedu třeba i ráno po noční, také když prší, nikde nikdo a já si sám ve vyhřívaný padesátce připadám jak majitel zeměkoule.
Mám kamaráda z Prahy, vlastní u nás na vsi chalupu. Přijel v pátek a hned jak vylezl z auta, pohádal se starou. Utekl před ní za mnou a říká mi:
“Co budeš v sobotu dopoledne dělat?”
“No jedu plavat,” odpovídám.
“Jee, můžu s tebou?”
“Jasný.”
Včera jsem byl po denní směně neskutečně unavenej. Celý den se nevedlo. Zpožděné přípoje, stroj, co skoro nejel, hodně lidí, vedrem všichni podráždění a zpocení. V celý Regině smrad, jako když se odkope selka.
Měl jsem noční a přijel ráno v 7 hodin domů. Hecnul se a vstal v 10:30. V 11 vlakem do Pardubek, že si odplavu před druhou noční, nástup v 18:00 a budu celé odpoledne spokojeně s rodinou. Jedu si po stezce pro kola kolem Chrudimky, proti máma s prckem na kole. Holčička tak tříletá do protisměru přímo proti mému kolu, tak tak jsem se vyhnul, nebylo kam zatočit. Z jedné strany řeka, z druhé vydlážděna stěna. Nad hlavou klenutý most. Uhnu hlavou těsně před nárazem, skoro se to povedlo. Teplo na hlavě. Rodina spokojeně odjíždí, protože to dobře dopadlo. Já mám bohužel smůlu. Bazén dneska neklapne.
