Po dopsání posledního článku jsem se v poklidu přesunul do práce a měl před sebou jen kraťounkou pětihodinovou směnu. Otočím jeden pár vlaků, zaparkuju mašinku a pojedu domů.
Mlha
Včera jsem po několikadenním volnu nastoupil do práce s určitým napětím. Totiž jak bude u nás fungovat vládou nařízené covid testování. Byl jsem příjemně překvapen, protože nenastalo žádné drama. U okýnka jsem si vyzvednul respirátory a antigenní testovací sadu.
Blýskání lepších časů
V minulém článku admin otevřeně zpochyňoval mé rozhodnutí pořídit si domů trenažér. Předpokládá, že na něm budu cvičit s četností, jež bude podobná psaní článků na blog.
Zpátky ve hře
Další týden je za námi a zdá se, že pesimismus a zmar po prodělané nemoci pomalu ustupuje. Stýskal jsem si, že se nemohu dostat do obvyklé pohody. Nejsem zvyklej fňukat a protivil jsem se tím kníkavým brekotem sám sobě.
Bylo tedy nutno hledat řešení a rozptýlení i jinde než ve smutných novinových článcích, které přinášejí spíš jen frustraci a zlost. Mám za to, že už jen poslední naivní snílci spoléhají s vyřešením Covid problému na hochy ve vedení.
Nějakej otrávenej
Běhat nemůžu, rekonvalescence po kovidu se vleče. Nejsem úplně fit, bolí mě klenba nohy. Navíc brutálně nevyspalej, ihned po sobě odjeté tři neoblíbené směny. Jsem strašně podrážděnej, zamračenej a skoro každej mě něčím se*e.
Zastávky na znamení
Občas se v textu či videu objeví zmínka o zastávkách, které mohu projet bez zastavení, pokud jsou splněny určité náležitosti a podmínky. Protože jsem na nich zažil pestré zajímavosti, byla by škoda o nich něco nezapsat.

