Drezína

D

Mstětice jsou malý kousek od Prahy. Bylo to super, paní i obě děti nadšený. Ja už mnohem míň. Nohy mě bolely jak svině. Protože jsem asi 90 procent odšlapal sám.


Počasí vyšlo parádní. Jedeš pět km tam a pět zpátky. My ujeli mnohem víc, páč se dětem i  ženě líbilo rozpálit to z kopce, takže jsme se dvakrát vraceli. Je možnost si také sám hodit výhybky, ovšem zlatej hřeb je přejezd po mostě nad dálnicí. Můžeš mávat kamionům, těšit se z jejich troubení, a lidi z osobáků mávaji. Bylo fakt hodně času.

S borcem, co nám drezínu půjčoval, jsme domluveni na návrat za 3 hodiny. Já ale rozuměl ve 3 hodiny. To byla chyba. Zásadní. Když jsme se totiž bekli na místo výjezdu, tam už další cizí rodina, nasraná, že dvě hodiny čekaj, až se Hopovi milostivě vrátěj.

Omlouval jsem se, zdálo se ale, že mé sypání popele na hlavu příliš nezabralo. Cestou jsme totiž několikrát svačili, trhali maliny, a výlet byl pojat velmi piknikově a uvolněně, především s ohledem na malé deti. Přecejen nebylo kam spěchat.

Příhodu jsem psal na fórum, kde ihned jeden ze zasloužilých členů napsal: “Hopa jel ze zvyku ČD klasiku – času dost!” Mnozí další se také smáli…..

Shledávám takové vtipy nemístné, nevhodné a velmi laciné!

2 komentáře

    • A na tejto úžasnej stránke máš možnosť sa dozvedieť z akých miliónov dôvodov sa niečo môže stať. Takže keď to vieš lepšie, páči sa, čakáme nového bezchybného vlakového prepravcu 🎊

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt