Volná neděle (+ video)

V

Stalo se: 8. 6. 2021

Rozsáhlá výluková činnost, kterou zde často zmiňuji, přináší problémy nejen cestujícím, ale i dopravcům. Kolega, který jezdil proti mému vlaku a často jsem ho křižoval, mi v pátek po směně volal. Byl na mrtvici, protože mu přestala klimatizovat polovina jednotky. Narychlo se tedy ze zálohy přistavila Regina a Žralok putoval do opravy.

Jelikož se opravu podařilo realizovat rychle, zazvonil mi v den volna nečekaně služební telefon. Montiho čardáš v podání Evy Pilarové mi ještě před otevřením pouzdra signalizoval, že se mnou touží hovořit strojmistr.

Neděle, 14 hodin, já zažíval výtečný oběd od manželky, před nímž jsem stihnul odplavat 3,6 kilometru. V takových chvílích jsem až po okraj naplněn dobrotou, což je komodita, které se mi jinak velmi nedostává.

Ilustrační foto: Alexandru-Bogdan GhitaUnsplash

Vyslechl jsem klasicky učebnicovou lákací řeč, v níž pokaždé zaznívají obraty o důležitosti a potřebnosti, ve spojení s “nemá kdo”, “narychlo” a “určitě hned zpátky”.

Váhal jsem, protože dobře vím, že co se na první pohled jeví snadné, má vcelku pravidelně nepěknou zápletku. Což se samozřejmě posléze potvrdilo. Ale co, podnik potřebuje, jedem!

Vzal jsem pití a dva řízky bez chleba pro strýčka příhodu a vyrazil autem přímo do Hradce Králové, kde se opravená PESA nacházela. Během cesty mi pípla SMS, že jsem se zatím neseznámil s průběhem směny a nepotvrdil nástup, což značilo, že strojmistr už zadal vlak do systému.

Na opravně jsem našel mašinku a nastal první problém – nemohl jsem se do ní dostat. Byla vypnuta nestandardním způsobem a ponecháno zaplé řízení, navíc stržená záchranná brzda. Poruchu komunikace CAN mezi jednotkou A a B se mi podařilo odstranit, ale po nastartování nově vyskočil error na zabezpečovači Mirel, což nevěstilo nic dobrého.

Po několika minutách všemožných restartů, resetů a nouzových postupů jsem mrzutě kapituloval a potupně volal kontrolora strojvedoucích s prosbou o pomoc. Ten je skutečný pan král, protože okamžitě věděl, kudy běží zajíc a pomohl mi bleskově vše vyřešit.

Jelikož jsem měl jet bez lidí jako soupravový vlak v trase Hradec Králové-Choceň a odtud pokračovat po koridoru do Moravan, kde uhnu na trať D3 a dojedu až do Chrudimi, nabízelo se umístit ven kameru a zachytit při pěkném počasí mou první samostatnou jízdu přes rodnou ves.

Odjezd z HK, příjezd do Chocně a tradá na koridor. Na něm mě zaskočilo, že ačkoliv jsem byl s mašinkou při očekávání rychlosti hluboko pod požadavkem zabezpečovače, stejně mi “bouchnul“, což přičítám mé opožděné reakci na přepnutí do manuálního režimu.

Při projíždění D3 s polskou noblesou jsem si připadal, jako když na silnici 3. třídy projíždí nasvalené Lamborghini a jen jsem trnul, abych netrefil nějakého zoufalce na jednom z mnoha nechráněných přejezdů. Naštěstí byli všichni neukáznění řidiči mimo rajón a já dorazil do cíle dokonce s náskokem.

Zde jsem předal Žraloka kolegovi a přeskočil na soupravu dvou Regionov – jedna zdravá, jedná mrtvá – a vyrazil s nimi během pěti minut nazpět.

Opět po D3 z Chrudimi do Moravan a pak po koridoru zpět do Chocně, kde jsem se měl přes Týniště nad Orlicí vrátit zase do Hradce. Jenže ještě před zastavením v Chocni, kde mě výpravčí z CDP uklidili zcela mimo nástupiště, mě z letargie vytrhlo zvonění vysílačky.

“Dobrý den, pane strojvedoucí, kolegovi vedle tebe nejezdí Regina, takže ho odtáhneš do Týniště, ano?”

“To si nejsem jistý, jestli dokážu. Mám jenom jeden funkční stroj a je teplo. Abych ji neuvařil,” povídám.

Chvilka ticha a vysílačka pokračuje:

“Aha, tak to mění situaci, uděláme to takhle. Utrhni tu vadnou, se zdravou najeď na kolegu u perónu. On s vlakvedoucím vyžene lidi, dáte tu jeho zdechlou na tvoji zdechlou a on s tou tvojí dobrou odjede, jo?”

“Jasný,” říkám, “budem na simplexu, povíme si.”

Šlo to jak karty, během 15 minut vše vyřešeno a mávající kolega mizí v dáli s rozesmátými cestujícími a moji Reginou. Rozpačitě se škrábu kličkou čtyřhranu za uchem, vědom si faktu, že do půlnoci doma nebudu, ani kdybych se rozkrájel.

Do toho mi volá rozhořčený a na noční právě nastoupivší hradecký strojmistr, který se zdráhá uvěřit, že ho postihla taková nečekaná rána s dalším nefunkčním strojem. Jelikož je ale mistrem řemesla, dokázal kouzlem vyčarovat plonkový katr, který se vracel z traťového výkonu a prý ve 23:00 dorazí do Chocně a odveze mě zpět do HK.

Velmi se mi líbilo, že ač sám rozčilen na spiknutí nepřejících okolností, neopomněl se mi několikrát omluvit za pokaženou směnu, i když na ničem z výše napsaného nenesl sebemenší viny.

V duchu jsem si říkal: Panečku, to je ale člověk, on a já bysme udělali dráhu dráhou, škoda, že nás nejsou tisíce! 🙂

Během čekání na záchranný stroj jsem se věnoval zjišťování, dumání a zkoušení, proč nejde potvrdit jindy spolehlivě fungující řazení směru na padlém stroji. Ale ani tady se mi nic vymyslet nepovedlo, protože závada ukazovala na vnitřní elektronický mozek v kartě, což je věc v provozu neopravitelná.

Finále už pak nebylo ničím zajímavé. Ve 22:58 přijel katr, já se háknul, udělali jsme brzdu a uháněli na Hradec. V něm bleskový přesun posunem do depa, kde strojmistr osobně s dalším strojvedoucím zorganizovali (už beze mě) rozstrkání na dílenské koleje, aby se ráno, hned po příchodu opravářů, mohlo začít s odstraňováním vad.

Já už na nic nečekal, sednul jsem do auta a za poslechu podcastu UKS ujížděl k domovu. Rozhovor s nevidomým hostem Ondřejem Zmeškalem mi připomněl, že jakékoli nadávání na dnešní neděli by bylo jen zbytečným rouháním. Poctivě jsem si uvědomil, že se mi ve své podstatě nic hrozného nestalo. No bóže, tak jsem udělal směnu navíc.. zase jsem se ale svezl stodvacítkou, nabral něco nových zkušeností, dostanu za to nakonec dobře zaplaceno, admin sestříhá kouzelné video a do práce půjdu až v pondělí večer.

Sice musím ráno vstát v šest a vypravit děti do školy, protože manželka jde do práce ještě dřív, ale potom si můžu jít zaplavat. Co je tohle proti skutečným problémům, které mnoho jiných prožívá.

Užijte si video. 🙂

 

Komentáře: 6

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt