ETCS příprava v praxi a přání

Jednou ze zatím nezmiňovaných výhod mého aktuálního zácviku na elektrikách je možnost okouknout nový evropský zabezpečovač nanečisto v praxi. Než na úplný konec článku připojím zásadní ortel o tomhle přelomovém milníku české železnice, seznámím admina a další laické obecenstvo s něco málo postřehy, které provázejí uvádění ETCS do provozu.

Zapsáno: 21. 12. 2024

Nejprve se sluší podotknout, že od opatrných prvotních náznaků, že se tahle věc chystá, ušel celý projekt ku*evský kus cesty. Ať se to někomu líbí, nebo ne, všichni kolem odlaďování, zavádění a nastavování všech atributů mají můj hluboký obdiv. Za realizací ETCS je kromě hromady dukátů i nezpochybnitelně velká porce poctivé a velmi pečlivé práce.

Já, zatímco si nyní bezstarostně užívám plody úsilí všech testovačů, asi jen rámcově tuším, kolik problémů, peněz a překážek museli zúčastnění zpracovat, abych si mohl vozit svůj zadek bezpečněji. Je fajn těžit ze zkušeností jiných. Těch, kteří ve stresu, hněvu, vzteku a zmaru museli řešit všemožné rozpady či slepé uličky při testech, výlukách, izolacích nebo poruchách.

Co se mi líbilo pravděpodobně nejvíc, je samotná výuka pro mě, coby naprostého nováčka. Při praktické jízdě si člověk doopravdy beze spěchu může osahat a vstřebat docela dost mouder, vyzkouší si obsluhu, vybavování, potvrzování a vnímání celého systému nanečisto. Jistota, že máte po ruce mága, který má odježdíno, po zkouškách a ví si naprosto v každé situaci rad, je skvělá. Těžím z tohoto benefitu velmi zásadně.

Kolegové (zdravím Káju, Michala, Péťu, Jardu, Jířu, Tomáše a další), kteří mi v pauzách předčítali z ETCS tahákové kuchařky a vyprávěli, co můžu a co ne, kde je a není baliza, mi pomohli jednoznačně nejvíc.

Školení a praxe

Teoretické školení na učebně, které vedl další kolega, mě zaujalo naproto skvělou a poutavou úrovní zpracování. Parádním, naprosto přesným a věcným vylíčením doplňujících poznatků. Některé člověk na lokomotivě při samotné jízdě doopravdy nevidí. Posloupnost, že se člověk nejprve seznámí s tím, co bude obsluhovat a poté se teprve dozvídá mnoho důležitého, je skvělá.

Bavilo mě to popravdě násobně víc než vyprávění o mechanických návěstidlech z předešlé školy, které je mi v praxi zcela na pí*u. A jsem skálopevně přesvědčen, že nejen mně.

Po reálné škole následoval doplňující kurz, tentokrát elektronicky. V tabletu. Teta monotónním hlasem předčítala a vysvětlovala různé provozní situace, čímž se nemohla kolegovi z živé výuky vyrovnat, nicméně i tak přispěla opakováním již několikrát vyřčeného k dalšímu ukotvení nových pojmů.

Teď už na ETCS zase jezdím a včera i dnes mě potkaly další, doteď netušené a nezažité situace. Některé z nich se vcelku zásadně lišily od správného a předpisově nadrilovaného vyprávění, které se mi zatím díky doopravdy pečlivé předpisové přípravě dostalo. Nikterak mě ovšem nezneklidnily, protože se systém stále finálně ladí.

Na konci roku mě čekají zkoušky. Ani se extra nebojím. Abych pochopil, co mám dělat, jak co funguje, kdo má co na starosti, proč se něco děje tak, jak se děje, proč něco zatím nefachá (protože nestihli, nemají, má přijít a zatím není a tak dále). Na to všechno už jsem dostal spoustu odpovědí a rozumím jim.

Resumé

Za sebe se na ETCS těším. Vítám ho. Rozhodně se dokážu naučit, co se po mně požaduje a přizpůsobím se. Přesto všechno se zatím nedokážu koukat a slepě věřit všemu, co vidím na displeji- spíš bych měl napsat déemíčku.

A jak to máte vy?

Přání

Na závěr se sluší, jako ostatně každý rok, popřát všem čtenářům, posluchačům a divákům krásné Vánoce a do roku 2025 jen to nejlepší! Především pevné zdraví a koňskou dávku štěstí. Ať se daří! 🙂